Facebook
Instagram
Úspěchům v reálném životě předchází mnoho chyb a jsou to právě chyby, co nás posouvá dál. I trojkař může být v dospělosti úspěšným podnikatelem a strčit do kapsy jedničkáře. Jeden z nejvlivnějších Čechů Ivo Lukačovič podpořil svým tweetem zoufalé školáky. Co jim vzkázal?
Ivo Lukačovič, podnikatel, vizionář a zakladatel firmy Seznam.cz, zveřejnil krátce před koncem školního roku tweet, který mě zaujal: „Děcka, blíží se vysvědčení. Jenom chci říct, že jsem byl trojkař. Na školu jsem prděl. Z vysoké mě vyhodili. Pokud se vám vysvědčení nepovedlo, dejte rodičům přečíst tento můj tweet. Je nás víc, než si sami dovedete představit.“
Tato slova z pera člověka, který pravidelně figuruje v žebříčku nejvlivnějších Čechů, potěší nejedno zoufalého školáka. Trestat děti za špatné známky není řešením, přístup rodičů by měl být vlídný a rozhodně je na místě si při té příležitosti s potomkem popovídat o jeho snech a budoucnosti.
Jedničkáři nejsou zvyklí na neúspěch
O úspěchu trojkařů zajímavě pojednává kniha Proč jedničkáři pracují pro trojkaře od Roberta Kiyosakiho. Samozřejmě tím autor netvrdí, že jedničkáři nejsou úspěšní podnikatelé. Jedničkáři jen nejsou zvyklí na neúspěch. Pokud dostanou dvojku, může to pro ně znamenat konec světa, zatímco trojkaři mají i určitý počet pětek a mnohokrát neuspěli. Nebojí se proto riskovat a skočit do neznáma.
Kniha je především návodem pro rodiče, aby nezapomínali děti od útlého věku učit finanční gramotnosti. Robert Kiyosaki tvrdí, že každé dítě se narodí jako génius. I když pokud soudíte rybu podle schopnosti vylézt na strom, budete si celý život myslet, že je hloupá. Autor se domnívá, že přesně to dělá školní systém.
Ne nadarmo se říká, že chybami se člověk učí
Podobný názor zastává i Jan Mühlfeit, autor českých seberozvojových bestsellerů, kouč top manažerů a olympijských vítězů. „Dnešní školní systém je v podstatě v rozporu s tím, co známe z neurovědy o chybách. My totiž víme, že když někdo udělá chybu, tak se vygeneruje taková špička neuro adrenalinu, která říká, tohle je důležitý, to si musím zapamatovat. Škola bohužel trestá za chyby i za ty nové, proto se těch chyb bojíme,“ uvedl pro web Lifee.cz z tenisového Wimbledonu, kde momentálně pobývá.
Daleko lepší variantou je podle něj systém slovního hodnocení: „Dítě dostane známku a hned ho dají do nějakého šuplíku. Pokud je hodnocení slovní, učitel může říct, co dítě udělalo dobře, v čem se má zlepšit, co má začít dělat jinak. A takhle se dítě může posouvat, budovat růstové myšlení a nefixovat se na známky.“
Bohumil Hrabal na škole propadl
Pravdou je, že české školy mohou hodnotit slovně, ale využívají to poměrně málo. „Rodiče si to nepřejí. Takže to není jenom o školách, ta mince má i druhou stranu, a to rodiče. Život není o tom, jaké dítě dostává známky, ale o tom, jak v životě využije to, co se naučilo,“ uzavírá Jan Mühlfeit.
Vzorem pro malé nešťastníky mohou být i slavní čeští velikáni Karel Čapek a Bohumil Hrabal. Novinář, světový dramatik a spisovatel Karel Čapek dostal jako druhák v roce 1897 trojku z pravopisu a ze psaní. Bohumil Hrabal sice dovedl popsat společnost a lidi kolem sebe jako málokdo, ale na hodinách věnovaných jazykům trpěl, neboť propadl jak z latiny a němčiny, tak i z češtiny. A kouli dostal i ze zeměpisu.
Když člověk dělá to, co ho baví
I já byla trojkařka a střední školu jsem sotva prolezla. Rodiče ze mě neměli radost a před každým rodičákem doma losovali, kdo si půjde do školy spolknout tu hořkou pilulku. Satisfakcí pro ně bylo, když s odstupem času potkali třídního učitele a ten se jich jízlivě zeptal: „No a co Markéta?“ To byla voda na jejich mlýn: „Pracuje jako šéfredaktorka, napsala knihu a podívejte tady na fotku, zrovna včera dělala na Bertramce rozhovor s Karlem Gottem.“
Poučena ze svých studijních let známkami své děti nestresuju. Snažím se rozvíjet jejich talenty a nemám očekávání, že budou dobré v tom, na co od přírody nemají nadání. Největší výhrou je, když člověk dělá to, co ho baví. A baví ho to tak moc, že se přitom vypne a ponoří do tzv. flow. Jako já při psaní tohoto článku.
