Vysvědčení slavných Čechů: Bohumil Hrabal rupnul, Karel Čapek měl trojku z češtiny

Vysvědčení slavných Čechů: Bohumil Hrabal rupnul, Karel Čapek měl trojku z češtiny
Zdroj: Wikimedia Commons/Hana Hamplova, CC BY-SA 3.0/re-photo by David Sedlecký, Public domain/koláž Lifee

Karel Čapek, Bohumil Hrabal a Edvard Beneš patří k velikánům 20. století. I oni kdysi dávno chodili do školy a nosili domů vysvědčení. A jejich známky vás možná překvapí.

Imrich Rešeta
Imrich Rešeta 29. 06. 2021 12:00

Říká se, že známky nejsou všechno. Něco pravdy na tom možná bude, neboť spousta úspěšných lidí nedosahovala ve škole zrovna ty nejlepší výsledky. A mezi premianty nepatřili ani někteří velcí Češi.

Vysvědčení Karla Čapka

Karel Čapek byl nejen nepřehlédnutelnou osobností českého veřejného života první poloviny 20. století, ale také novinář, světový dramatik a spisovatel. Paradoxně si však na vysvědčení, které dostal jako druhák v roce 1897 na obecné škole v Úpici, našel Karel Čapek trojky z pravopisu a ze psaní. Naopak, čtení mu šlo bravurně, z toho měl jedničku. Dlužno ale dodat, že tehdy se vysvědčení dávalo každé čtvrtletí a Čapek si v průběhu roku trojky vylepšil na jedničky.

Jeho starší bratr Josef, úspěšný výtvarník a spisovatel, zase dostal trojku z vnější úpravy písemných prací. Web magazínu Artantiques, který se věnuje současnosti a historii umění, píše, že Josef Čapek nebyl na obecné a měšťanské škole moc dobrým žákem. Měl spoustu absencí a na vysvědčení dostává dvojky i trojky ze psaní a kreslení. Jeho tehdejší učitel prý poznamenal, že se z něj „nikdy nestane malíř“.

Umělecky orientovaným lidem asi není souzeno patřit mezi premianty. Třeba spisovatel a novinář Karel Poláček, který proslul knížkou Bylo nás pět, dostal z českého jazyka čtyřku. Bohumil Hrabal sice dovedl popsat společnost a lidi kolem sebe jako málokdo, ale na hodinách věnovaných jazykům trpěl, neboť propadl jak z latiny a němčiny, tak i z češtiny. A kouli dostal i ze zeměpisu.

Beneš a Zápotocký ve škole

Výrazná tvář našich moderních dějin, spolupracovník prezidenta Masaryka a pak i exilový prezident Edvard Beneš si na vysvědčení v prvním ročníku gymnázia našel z latiny dostatečnou, tedy čtyřku.

Ale oni tehdy byli daleko přísnější než dnes,“ vysvětluje pro Český rozhlas Jana Bartošová z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského. A dodává, že tehdy se trojka brala jako známka, která odpovídala průměru třídy. „Když to uměli dobře, tak měli trojku. Ti, co to uměli lépe, tak dvojku, ti, co byli absolutně výborní, tak měli jedničku. Pak se to zase od té trojky odvíjelo dolů. Takže záleželo na skladbě té třídy." Beneš měl navíc trojku z tělocviku.

Antonín Zápotocký, který na hradě nahradil Klementa Gottwalda a stal se druhým československým komunistickým prezidentem, sice byl jedničkář, ale chodil „jen" na obecnou školu. Není tedy jisté, jak by to vypadalo na o poznání náročnějším gymnáziu. Nicméně i jeho sestry byly jedničkářky.

Zdroje informací:

Artantiques.cz: Nový pohled na Josefa Čapka

Cesky.radio.cz: Víte, jakou známku měl z pravopisu Karel Čapek?

Nasregion.cz: Vysvědčení slavných: propadal Einstein z matematiky? A co měl Čapek ze psaní?

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články