Facebook
Instagram
Karel Čapek byl slavným spisovatelem, kterého zná celý svět. Byl skvělým fotografem, překladatelem a dramatikem. V soukromí to byl velice plachý a uzavřený člověk. Podepsala se na něm despotická výchova jeho matky Boženy, která nemohla přenést přes srdce, když se její milovaný Karlíček rozhodl oženit. Čapkova manželka a herečka Olga Scheinpflugová to se svou tchyní rozhodně neměla jednoduché.
Seznámení s Olgou
Olga Scheinpflugová byla zřejmě první a také poslední Čapkovou láskou. Mladou začínající herečku Švandova divadla oslovil coby třicetiletý začínající a neznámý spisovatel v roce 1920. Do té doby ho jeho matka Božena držela doma. Čapek byl odmala neustále nemocný. V dětství prodělal spálu a v době osudového seznámení se ženou svého života zápasil s nemocí páteře. Na krásnou a tvrdohlavou herečku se chodil nejdříve dívat kukátkem a po nějaké době sebral veškerou odvahu a oslovil ji. Dle herečky bylo jejich setkání velice komické.
„S plachostí studenta na mě počkal po představení. Chtěl, abych mu přečetla Mimi v Loupežníku, protože prý mám hlas jako pták,“ řekla později Olga. Čapek tehdy nabídl Olze roli ve své divadelní hře, kterou ještě neměl ani napsanou. Při prvním rozhovoru s Olgou prý neuvěřitelně koktal a potil se. Olga roli přijala a udělala dobře. Role v divadelní hře Loupežník byla pro ni jako svořená a Čapek se konečně prosadil jako spisovatel. Získal své vytoužené angažmá ve vinohradském divadle.
Božena Čapková svou budoucí snachu nenáviděla
Karel Čapek v té době usiloval ještě o jednu ženu. Byla jí studentka Věra Hrůzová. Čapkovi dala košem okamžitě, co se dozvěděla o Olze. To, že si milovaný a křehoučký Karlíček našel známost, velice těžce nesla jeho matka Božena. Nejdříve mu vztah s Olgou rozmlouvala a později dokonce i přísně zakazovala. Čapek se tedy ocitl ve svízelné situaci. Vždycky matku na slovo poslechl a co řekla, byl zákon. Na druhou stranu Olgu neuvěřitelně miloval a nechtěl se jí vzdát. Začalo tedy peklo.
Válka tchyně a snachy
Když za matkou Čapek poprvé přišel s tím, že jede s Olgou na dovolenou, začala Božena neuvěřitelně hysterčit. Před očima jeho Olgy mu začala říkat, že sex jeho chatrnému zdraví nesvědčí, a samotnou Olgu začala titulovat mnoha nadávkami. Do Krkonoš Karla pustila pouze pod podmínkou, že s nimi pojede ještě jeho starší sestra Helena, která s nimi bude bydlet v jednom pokoji a bude na nebohého Karla dávat pozor. Sestra Helena zřejmě nebyla v hlídání svého bratra moc dobrá, protože z Krkonoš se Olga vrátila těhotná. Dítě si ale nechala vzít. Bála se reakce své budoucí tchyně na své těhotenství a myslela si, že si ji Čapek stejně nikdy nevezme.
První krize ve vztahu a Olžin pokus o sebevraždu
Čapek potrat Olze vymlouval, co mu síly stačily. Neúspěšně. Nevěřila, že by se vymanil ze spárů své hrozné matky. To ho velice ranilo, a tak se rozhodl od Olgy odejít. Po jeho odchodu se Olga pokusila o sebevraždu, protože si nedovedla svůj život bez něj představit. Na poslední chvíli ji zachránila její sestra. To Čapka obměkčilo a k Olze se vrátil. Dlouho si ji na přání své matky nechtěl vzít a žili spolu jen jako partneři. Což bylo na dobu, ve které oba žili, dost zvláštní. Když v roce 1924 Božena zemřela, konečně se vzali. Stalo se tak v roce 1935. Dlouhých 15 let po seznámení.
Manželství plné milenců
Olga byla Čapkovi velkou inspirací. Vymyslela mu námět na divadelní hru Matka a byla mu partnerkou, která při něm stála. Na druhou stranu pro její živou a veselou povahu nebyl plachý a stydlivý spisovatel až takové terno. Brala ho spíše jako svého bratra než jako manžela. Postelí jí prošlo plno slavných milenců. Mezi nimi dokonce i Jan Masaryk, syn slavného prezidenta.
Stála při něm i v jeho poslední hodince
Přes veškeré překážky a milence měla Olga Čapka ráda. Spali sice odděleně a s milenci jen tak nepřestala, přes to všechno se ke svému Karlovi vždy vracela a byla mu oporou. Manželé byli pouhé tři roky. Když velký spisovatel umíral na zápal plic, byla s ním a držela ho za ruku.
