Facebook
Instagram
Dita miluje svého dobrého kamaráda. Chtěla by mu říct pravdu, ale sám jí nedávno přiznal, že si přátelství váží víc, než lásky. Dita si je jistá, že by svým vyznáním jen všechno pokazila.
S Michalem (29) se cítím sama sebou a je to ten nejlepší chlap. Škoda, že jsem si uvědomila příliš pozdě, že ho miluju. Jsme přátelé a já náš vztah nehodlám kazit. Michal mi sám řekl, že to pro něj znamená „nejvíc“.
S Michalem si skvěle rozumím
Michal je můj kamarád už roky, známe se z bývalé práce. Tehdy jsme spolu trávili dost času a sblížil nás společná smysl pro humor. Nebylo divu, že jsme se vídali dál, přestože se naše cesty pracovně rozešli. Michala jsem seznámila se svojí partou kamarádů a on mě zase s tou svou. Byla jsem si jista, že je to takový ten kamarád na celý život, kterého si musíte hýčkat.
Zpočátku jsme se hodně svěřovali ohledně svých vztahů, oba jsme si prošli rozchodem po delší době. Začali jsme znovu randit a kolikrát zažívali poměrně bláznivé zážitky. Vždycky jsem se těšila na setkání s Michalem, abych mu povyprávěla o nějakém novém objevu, co skončil katastrofou. S Michalem jsem měla pocit, že se můžu všemu zasmát na nad všechno se povznést.
Jednou mezi námi nastala situace, kdy mě napadlo, že to na mě Michal možná zkusí. Seděli jsme v kavárně ten večer o něco déle a vypili skleničku vína navíc. Michal začal mluvit o tom, že si nerozumí s žádnou jinou tak dobře, jako se mnou. Začal mi pak lichotit a vyjmenovávat věci, co na mě má rád. Já to zahrála do „autu“ a udělala nějaký vtípek, aby nebyla tak vážná atmosféra. Teď toho lituji.
Dlouho jsem si to nechtěla přiznat
Teprve po dvou letech jsem si uvědomila, že jsem do Michala zamilovaná. Měla jsem čerstvě zlomenou ruku a on mi donesl domů polévku a kafe, jak ho mám nejraději. Chvíli mě dobře bavil nějakými historkami a pak jsme si společně pustili film. Když jsem chtěla uvařit čaj, vyskočil, abych se nenamáhala.
Zatímco připravoval čaj, já jsem zažila prozření. Uvědomila jsem si, že vůbec nechci, aby Michal odešel. Došlo mi, že to, co k němu cítím, není jen přátelská náklonnost. Když se vrátil s čajem, dívala jsem se na něj už úplně jinýma očima. Do konce večera jsem nic moc neřekla.Doufala jsem, že můj stav pomine.
„Jde jen o nostalgii,“ přesvědčovala jsem sama sebe před zrcadlem. „A i kdybys měla slabou chvilku, ta šance je pryč. Měla ses zamyslet, když s tím sám začal. Třeba z něj mluvil jen alkohol,“ uvažovala jsem nahlas a připadala si bláznivě. Ubíhaly týdny a nic se neměnilo. Naopak jsem si byla čím dál víc jistá, že Michala miluju.
Zkusila jsem mu naznačit, co cítím
Kamarádka mi důrazně radila, ať řeknu Michalovi pravdu, než si najde vážnou známost. Já mám ale obrovský strach, že by to bylo jednostranné a moje vyznání by pokazilo naše výjimečné přátelství. Když už jsem jednou měla na jazyku menší proslov, který by Michala mohl „trknout“, sám mi odpověděl.
„Pamatuju si, jak jsem ti tenkrát málem vyznal lásku. Ale naše kamarádství je mnohem víc, teď už to vím a vážím si toho. Díky bohu, že jsem to nepokazil.“ Po těchto větách už se neodvážím jít s pravdou ven ani náhodou.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
