
Všichni prorokovali katastrofu, ale dopadlo to úplně jinak. Věčně nepřítomného manžela v roli životního partnera nevědomky nahradila tchyně Maruška, kterou dnes Dita miluje víc než vlastní matku. Manželství sice bez hádek funguje, ale drží ho jen přítomnost tchyně.
Po svatbě jsme se s manželem Patrikem nastěhovali do domu ke tchyni Marušce. Patrik několik let žil ve svém bytě v Praze, ale po svatbě se nám vidina zahrady pro naše potenciální děti velice líbila.
Svého rozhodnutí nelituji ani na vteřinu
Každý mě od nastěhování k tchyni odrazoval, včetně mých rodičů. Ale já jsem tušila, že to bude fungovat. Od prvního okamžiku, kdy jsem Marušku poznala, tak jsem měla pocit, že je to velice hodná žena a že si budeme rozumět. A také měla jsem pravdu.
Manželství s Patrikem nebylo jednoduché. Byl podnikatel ve stavebnictví, a tak se pohyboval po celé republice, tam, kde ho zrovna potřebovali na stavbě. Často nebyl v noci doma, někdy se stalo, že byl pracovně pryč i několik dní. Když se nám narodila dcera, hodně mi s ní Maruška pomáhala. A tam vzniklo naše silné pouto.
Moje manželství je dlouhodobě nefunkční
„No, čau. Hele, nechce se mi v noci vracet sto kilometrů. Vezmu si tu hotel a přijedu zítra večer. Pozdravuj děti a mamku,“ jako vždy mi oznámil manžel do telefonu. Jasně, stručně a snad po tisící. Naše tři děti jsem vychovala prakticky sama. Místo manžela suplovala Maruška. Se svou tchyní jsem vařila obědy, se svou tchyní jsem se večer dívala na televizi v obýváku a dokonce jsme společně chodily i nakupovat.
Prostě jsem byla více s Maruškou než s Patrikem. Děti vyletěly z hnízda a já si bolestně uvědomovala, že jsem svůj partnerský život prohrála už dávno. S Patrikem jsem si moc hezkého života neužila. Nespojovalo nás nic. Netrávili jsme spolu čas. Nejezdili jsme spolu na dovolenou sami. Nepovídali jsme si. Fungovali jsme, nehádali jsme se. Ale hezký život to nebyl.
Bojím se budoucnosti, která vše prověří
Nikdy jsem si Marušce na Patrika nestěžovala. A ona se neptala. Maruška je jiná generace. Podle ní chlap má vydělávat peníze a žena se starat o děti. Z jejího pohledu je naše manželství funkční. Není šťastné, ale koho zajímá štěstí. Toho se člověk nenají. To mi občas řekla. Jen tak to pronesla. Jako kdyby by mi četla myšlenky.
Poslední dobou mám v hlavě černé myšlenky. Nemládneme, ani Maruška. Už má svůj věk a já se bojím okamžiku, kdy zemře. To se rozpadne už úplně vše. Patrik si bude dál žít život na který je zvyklý a mně se zhroutí vše. Budu sama doma. Sama se svými myšlenkami a bojím, že se nakonec rozvedu. Protože ať je to jak chce, naše manželství drží pohromadě jen kvůli mojí tchyni. A Marušku já z celého srdce miluji. Možná víc než svou mámu, která se o mě moc nezajímá.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




