Jiří Martínek alias Doktor Vševěd z pořadu Na lovu navštívil talkshow Na kafeečko. V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou odhalil zákulisí oblíbené televizní soutěže a prozradil, jaký typ soutěžících ho dokáže zaskočit nebo dokonce porazit. Odhalil také, jak se seznámil se svou tajuplnou ženou, které se přezdívá paní Columbová.
RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. (50) alias Doktor Vševěd z pořadu Na lovu je civilním povoláním vysokoškolským učitelem, spisovatelem a pracovníkem Historického ústavu Akademie věd České republiky. Podle statistik je historicky nejúspěšnějším lovcem pořadu – a pochopitelně také tím nejobávanějším.
Zařekl se, že nebude zveřejňovat informace o svých dětech ani manželce, která má díky tomu posledních pět let pověst tajuplné paní Colombové. V talkshow Na kafeečko udělal přece jen malou výjimku a něco málo o své ženě prozradil. Mimo to si jeho přísnou image Doktora Vševěda oblíbily také zástupy fanynek, které s oblibou navštěvují jeho přednášky. „Co si budeme říkat, jsou slečny, které vyrazí, a ta sukně ztratí pár centimetrů. Ale je to tak, že všichni lovci jsme normální lidi,“ říká v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou. „Mezi námi není žádný Sheldon Cooper, který by fungoval v úzkém měřítku a běžní lidé pro něj neexistovali. Když jsme prostě s lovci někde na pivu, a okolo projde hezká holka, tak my chlapi se otočíme všichni.“
Doktor Vševěd z Na lovu: Skladník mě porazil
Jirko, po těch pěti letech už máte třeba i radost, když nad vámi někdo vyhraje, že?
Samozřejmě. Člověk si zvyknul.
Abyste ukázal, že jste člověk, tak občas i necháte někoho vyhrát?
To ne. Občas se to stane. Každý občas nemáme svůj den. Občas mi lidé vyčítali, že beru peníze charitám, když tým porazím a seberu jim to. Tak jsem si prostě zvyknul. Když to nevyhraje tahle charita, vyhraje to jiná v dalším díle. Je to spíš o tom, kam to půjde, než že by ty peníze někdo nechtěl dát.
Jinak by se na to lidé nekoukali.
No jasně. Máme tu úspěšnost plus minus stejnou, v běžném díle mám o něco vyšší. Ale není to tak, že bych já vynikal a kolegové byli slabší. Soutěžící se nemusí bát. Když tam soutěžící přijde, tak je úplně jedno, koho z nás dostane. Vymést je může kterýkoliv z nás, a naopak, mohou porazit kohokoliv.
Kdo ze soutěžících vás nejvíc překvapil?
Občas prostě přijdou lidi, u kterých na první pokus nečekáte, že budou výborní. Ale povedou se. Mám jeden díl, kde jsem prohrál proti pánovi, který si do povolání napsal, že je skladník.
A on byl skutečně skladník?
Jsou to už asi dva roky, ale pokud si pamatuju, tak on skutečně napsal, že toho času je skladníkem. Ale už tam prostě nenapsal, že dokončuje vysokou školu, ale protože je v nějakém pátém ročníku, a ještě ji nedotáhl, tak jediné, co pracovně dělal, bylo v tom skladu – jinak studoval. Občas lidé překvapí.
Jak moc je v rámci téhle soutěže důležité vzdělání proti nějaké přirozené inteligenci?
Bez vzdělání to úplně nejde. I když samozřejmě známe lidi, kteří nemají formální vzdělání, protože ho z nějakého důvodu nedokončili nebo prostě neměli tu šanci. Vzdělání nemusí být formální, ale inteligence je tam samozřejmě potřeba. A u nás také všeobecný přehled. Jsou velmi inteligentní lidé s profesurami, kteří ovládají ten svůj kousek. Profesor biologie, který ovládá tu svoji jednu čeleď bezobratlých. To zná dokonale, má z toho profesuru. Ale pak se ho zeptáte na hlavní město Tuniska a bude mimo.
Třicet let po boku jedné ženy
Jiří, jaké byly vaše první lásky?
Já jsem to měl jednoduché. Bylo pár krátkodobých známostí na střední a v osmnácti jsem začal chodit se svou ženou. A tím to skončilo.
To je obdivuhodné.
Ano, to je jedna z mála věcí, co jsem o své ženě už prozradil – že je to moje spolužačka ze základky. Takže my se známe od našich šesti let. Vrátil jsem se ke spolužačce. Na mě toho bulvár moc nevytáhne. Není moc co.
Spíš mi přijde, že ti chytří kluci to mají s holkama ze začátku těžký.
To asi jo. Samozřejmě. Byly takové spolužačky, co se nám líbily, ale já jsem nebyl z těch, kteří by je lovili, protože už jsem měl svoji ženu. Ale vím, že ty hezké spolužačky měly obdivovatelů dost, a ne vždycky trefily úplně správným směrem. Tohle jsem nemusel úplně řešit. Asi bych úplně na ocet nezůstal, ale dávno, dávno tomu.
Každý z nás lovců se za hezkou holkou otočí
Podle produkce Na lovu máte nejvíc fanynek.
To mám víc než Kvášovský? A jsou aspoň nějaké pod šedesát?
Na to se chci zeptat já vás!
Samozřejmě, že mám fanynky různého věku, a občas se mi prostě ozývají. Když je přednáška, tak prostě vím, že když pojedu například do východních Čech, tak že tam tahle slečna nejspíš na přednášce objeví, protože to sleduje. A pro ni jsou z těch Pardubic východní Čechy na dojezd, a tak vím, že dorazí. Ale že bych měl nějaké šílené fanynky, kterých by se člověk nemohl zbavit, tak to asi úplně ne.
Stačí mít ty normální fanynky.
Fanynky mám, a když někam dorazím, tak vím, že tahle skupinka přijde. Ale jsou různé. Od jedné středoškolské studentky, která prostě chodí na mé přednášky a je z toho nadšená. Její sledování Na lovu ji přivedlo k tomu, že šla dělat dějepisnou olympiádu a velmi úspěšně. Prostě ji to chytlo. Potom mám řekněme fanynky mého věku, které mě občas pozvou na nějaký kvíz a tak podobně. A další kapitola fanynek jsou dámy staršího věku, co chodí pravidelně na přednášky. Třeba se mnou jezdily na zájezdy a tak podobně. Takové mám taky.
A jak vás, Jirko, balí?
Tohle úplně neřeším, aby mě někdo balil. Prostě mám někde manželku a tím je to vyřešeno.
To chápu, ale ty fanynky mají nějakou taktiku, ne?
A tak jsou takové, které „ukecávají“, tak si se mnou povídají a hledají nějaká společná témata. Co si budeme říkat, jsou slečny, které vyrazí, a ta sukně ztratí pár centimetrů. Ale je to tak, že všichni lovci jsme normální lidi. Mezi námi není žádný Sheldon Cooper, který by fungoval v úzkém měřítku a běžní lidé pro něj neexistovali. Když jsme prostě s lovci někde na pivu, a okolo projde hezká holka, tak my chlapi se otočíme všichni.
Fakt?
Samozřejmě, normálně si všimneme. Nikdo z nás není blázen. Vyrazíme na fotbal, fandíme, a fandíme v zásadě přiměřeně stejně sprostě jako zbytek obecenstva. Když někde vidíme nějakou pěknou ženskou, tak se samozřejmě otočíme taky.
O čem dalším promluvil Jiří Martínek:
- Jak často ho můžete potkat na hospodských kvízech
- Proč tráví hodně času na hřbitovech a kdy ho zde můžete potkat
- Jaké bylo jeho nevšední dětství
- Které známé osobnosti touží potkat
- Jak psychicky zvládá návštěvy hradů a zámků s cizími průvodci coby turista
Na fotografie Jiřího Martínka (nejen) v pořadu Na lovu a také na obálky knih, které napsal, se můžete podívat v naší fotogalerii.









