Ema (33): Milenec se prořekl, že o nevěře můj manžel věděl. Teď se mi oba hnusí

Nevěru jsem vždy odsuzovala, ale osud si se mnou v tomto směru velice tvrdě pohrál... S manželem Petrem jsme pět let svoji, máme společný byt, plány i společné přátele. A právě jeden z těch přátel, Martin, byl hlavním aktérem této drsné, nefér hry. Začalo to nenápadně – dlouhé pohledy, nenápadné pochvaly, chápavé poznámky a nakonec jedna oslava, kde jsme zůstali poslední vzhůru a povídali si v kuchyni… Když mě políbil, měla jsem okamžitě odejít. Jenže jsem zůstala a pochopitelně nejen to. Poté jsme se sešli ještě několikrát. Jasně jsme si ale řekli, že nepůjde o vztah a že nechceme ohrozit mé manželství. Já měla hlavu trochu zamotanou, on přesně věděl, co chce. Od té doby jsem žila s obrovskými výčitkami. Netušila jsem však, že pravda je mnohem horší.

Dana (41): Odsuzovala jsem tátu za nevěru. Po letech se ukázalo, že pravda je mnohem složitější

Všechno začalo jednou oslavou

Byli jsme u známých a Petr to s alkoholem trochu přehnal. Smál se, bavil všechny kolem sebe, užíval si pozornosti přítomných žen, mě si prakticky nevšímal. Martin si sedl vedle mě a šeptl: „Jsi dneska nějaká smutná.“ To bylo všechno, co stačilo... Absolutně lacině a hloupě jsem podlehla pocitu, že mu na mě šíleně záleží, že je nesmírně empatický, laskavý a podobné nesmysly.

Když jsme si pak začali psát, přesvědčovala jsem samu sebe, že o nic nejde. „Psaním nikomu neubližuji,“ lhala jsem si. Jenže jsem ubližovala. Každá zpráva a později i schůzka mi přidávala další kámen na hruď.

Výčitky mě ničily

Petr (41): Jediná nevěra mi zničila život. Milenka čeká dítě a já nevím, co dál

Doma jsem byla podrážděná a uzavřená. Petr si toho všiml. „Děje se něco?“ zeptal se jednou večer. Zavrtěla jsem hlavou a vymluvila se na práci. Pravda mě pálila na jazyku jako horké sousto. Chtěla jsem to ukončit, přiznat se, ale nenašla jsem odvahu. „Nebylo by správné ulevit sobě a přehodit to na manžela, který za nic nemůže!“ říkala jsem si.

Než jsem to stihla, napsal mi Martin v noci zprávu – zapíjel s kamarády narození synovce a zjevně přebral. „Nedělej si výčitky,“ stálo v ní. „Petr o tom ví a je s tím úplně v pohodě. Všechno bylo s jeho svolením.“ Nejdřív jsem si myslela, že si dělá legraci. Pak přišla další věta: „On mi tě vlastně půjčil.“

Klára (46): Díky jeho nevěře jsem našla odvahu odejít. Teď si plním sny, na které nebyl čas

Pravda byla horší než nevěra

Seděla jsem na posteli a třásly se mi ruce. Okamžitě jsem Petrovi ukázala telefon. Zbledl, ale nepopřel to. „Hrozně ses mu vždycky líbila, myslel jsem, že ti to udělá dobře,“ řekl, jako by šlo o nějakou banalitu. A nakonec ještě dodal, že mu třeba na oplátku také něco milého dopřeji. Martin mu prý říkal, že jsem nebyla nespokojená.

V tu chvíli se mi zhroutil svět. Nebyla jsem jen nevěrná. Byla jsem předmětem dohody mezi dvěma muži. Moje vina se proměnila v obrovský vztek a ponížení. Od té noci spolu nemluvíme. Přemýšlím, jestli je horší zrada, kterou jsem udělala já, nebo ta, kterou udělali oni mně. A popravdě nevím, co mám dělat. Vůbec si nedovedu představit, že bychom s Martinem měli příští rok dítě, jak jsme si plánovali.

Tereza (69): Po 50 letech manželství jsem objevila tajemství mého muže. Nikdy bych nevěřila, že v našem věku budeme řešit nevěru

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].