
Emil těsně po rozvodu sbalil mladou kolegyni ze zaměstnání. Jenže jeho nová láska Sandra neměla pochopení pro občasné zdravotní problémy, které Emila provázely. Sandru totiž v jejím věku ještě nikdy nic nebolelo.
Asi jsem tuto životní lekci potřeboval. Je dost možné, že jsem pro smích svému okolí. Bývalá manželka si jistě v budoucnu rýpne a čekám od kolegů v kanceláři nějakou vtipnou poznámku.
Krize středního věku mě dostihla
Když jsem oslavil padesátku, měl jsem pocit, že mi něco v životě utíká. Špatně jsem vyhodnotil svůj život a rozvedl se. Krize středního věku mě dostihla nepřipraveného. Žena, která si mě vzala chudého a porodila mi dva syny, skončila kvůli mně v péči psychologa. Jediné, co jsem mohl bylo, že jsem jí a synům zajistil moderní bydlení v centru města. Měsíčně jsem bývalé manželce posílal slušnou částku peněz.
Mohl jsem si to dovolit. Pocházím z bohaté rodiny a obdržel jsem od rodičů slušnou sumičku na přilepšenou. V pracovní sféře se mi dlouhodobě dařilo a v zaměstnání jsem platil za odborníka. A adekvátně tomu jsem byl i finančně ohodnocen. Zkrátka mi asi vše stouplo do hlavy a toužil jsem být zase volný. Synové jsou oba na prahu dospělosti a než nastoupí na vysokou školu, dali si rok odklad a cestují po světě. Až se vrátí, budou bydlet s manželkou, kde mají každý svůj pokoj.
Mladá kolegyně mě okouzlila
Ani ne za dva měsíce po rozvodu jsem začal v zaměstnání koketovat s novou kolegyní Sandrou. Vlasy po pás, nestoudné oči, které když se na mě podívaly, věděl jsem, že sex bude jízda. Nepletl jsem se. Tři večeře a byli jsme milenci. Víkend v Paříži, týden lyžování v Alpách a nákupy v Miláně. Život mě neskutečně začal bavit. Sandra byla v intimnostech divoká a neměla hranice. To jsem potřeboval.
Čerstvý vzduch do mého nudného života. Měl jsem potřebu vykřičet do světa, že jsem šťastný. Sandru jsem ze začátku bral jako milenku. Nezávazné povyražení. Ale dostala mě. Dostala mě sexem. Mrcha to se mnou uměla. Byla chladná a to mě přitahovalo. Musel jsem ji dobývat. Musel jsem se snažit. Trápilo mě to. Rozčilovalo mě to. A zároveň mě to hnalo vymýšlet stále zajímavější nápady, které by Sandru zaujaly a věnovala mi čas a svou přízeň.
Jak jsem starý, tak jsem hloupý
„Tebe bolí záda, kocoure? Už zase? Vždyť tě bolely už včera,“ vyčetla mi Sandra chladně. Nechápal jsem. Je mi přes padesát a je normální, že občas někde něco bolí. Jenže to dvacetiletá Sára nechápala. Neměla ke mně ani kousek soucitu. V jejím věku neznala, co je to bolest. Byl jsem dost překvapený, když mě třetí den od začátku mé vyhřezlé ploténky poslala k šípku.
„To myslíš vážně? Jen kvůli tomu, že mi tři dny něco je? To si nemůžeme lehnout k televizi a počkat pár dní než mi ty záda povolí? To to musíš takto hrotit?“ snažil jsem se zvrátit Sářino rozhodnutí. Marně. Jsem vůl. Vykecal jsem do světa, že mám nový vztah a ještě než začal, tak rychle skončil. Jsem připravený na vše. Na jízlivé poznámky od bývalé manželky, vtípky synů a nemístné poznámky kolegů v zaměstnání. Je to lekce, která mě vrátila nohama na zem. Tuto facku od života jsem potřeboval.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected]z.