Zuzana (31): Během jednoho roku jsem porodila dvě děti. Na takový šrumec jsem ani v nejmenším nebyla připravená

Rodinné příběhy: Během jednoho roku jsem porodila dvě děti. Na takový šrumec jsem ani v nejmenším nebyla připravená
Zdroj: Freepik

Mít dvě děti těsně po sobě bývalo kdysi běžné, dnes už se to moc „nenosí“. Pokud se rodiče rozhodnou mít k jedináčkovi další dítě, pak raději trochu později. Protože mít dvě děti během jednoho roku je víc než náročné. Své o tom ví i Zuzana.

Šárka Schmidtová
Šárka Schmidtová 21. 04. 2024 07:00

K rodičovství jsme s manželem přistupovali s rozmyslem – nejdříve bydlení, nějaké ty jistoty a pak dítě. A po čase – možná – druhé. Ale, jak známo, člověk míní, a nakonec je všechno jinak.

Nejprve jsem chtěla dát syna do školky, pak až další dítě

Jirka se narodil, když mi bylo necelých třicet let, napřed jsme museli zařídit bydlení, do garsonky bychom se při nejlepší vůli nevešli, jiné úmysly v tom nebyly. Biologické hodiny mi taky tikaly, ale říkala jsem si: „Do třiceti let času dost!“

Jiřík byl moc hodné miminko, mohla jsem při něm doma i trochu pracovat, abych nevypadla z rytmu, s tím, že se vrátím do práce, až ho udám ve školce. A pak jsem chtěla za čas druhé dítě, abych si je oba pěkně užila. Jenže osud to naplánoval jinak.

Nečekané těhotenství mě moc nenadchlo

Jirku jsem plně kojila, a přesto se to stalo. Jednoho dne jsem měla zvláštní pocit… „Jsem těhotná,“ pomyslela jsem si – a bylo to. První reakce – žádné nadšení. Obrečela jsem to, druhé dítě jsme chtěli, ale ne tak brzo.

Vůbec jsem si nedokázala představit, jak dvě maličké děti zvládnu. Manželovi to nevadilo, byl šťastný, jenže muži chodí do práce a nemusí být s dětmi doma celý den, tahat je po schodech, chodit na procházky, běhat za nimi, uklízet po nich, povídat si s nimi, hrát si s nimi a kdoví co ještě…

Za dětmi jsem běhala od rána do večera

Břicho mi rostlo, rostlo a kluk nechodil, takže jsem ho všude musela nosit a byla po celé těhotenství neskutečně unavená. Ani psychicky jsem na tom zezačátku nebyla nejlíp. Syna jsem kojila až do doby, než jsem jela rodit, pak jsem ho odstavila z minuty na minutu a přešla na dcerku.

Když se narodila, byla jsem opravdu vystrašená a povídám manželovi: „Jak budu fungovat se dvěma dětmi?“ Sehnali jsme sourozenecký kočár, ale uložit tam oba dva nebylo snadné. Vím, že jiné maminky se starají třeba o dvojčata, ale rok rozdíl mezi dětmi je komplikovanější – syn sotva pořádně chodil, když dcera začal lézt, měla jsem co dělat, abych je uhlídala.

Dneska jsem už ráda, že to takhle dopadlo, jak říká babička, „při jedné špíně“. Navíc nevím, jestli bych se nechala přemluvit k druhému dítěti, kdybych viděla, že to větší už je samostatné. Manžel by se každopádně nebránil ani třetímu, ale myslím si, že nám ti dva čertíci už stačí.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články