Anastázie (30): Máma mého přítele nechápe, že nechceme děti. K Vánocům mi nadělila výbavičku pro miminko

S Jonášem jsme spolu už skoro devět let. Žijeme si spokojený život, naše soužití je bez problémů, vše, co si pro nás osud připraví, spolu vždy zvládneme.

Veronika (34): Rozhodla jsem se, že nechci být mámou. Mám příliš velké trauma z dětství a nehodlám ho přenášet dál

Rozhodli jsme se, že děti nechceme

Protože jsme spolu už dlouho, samozřejmě došlo i na otázku dětí. Já jsem je nikdy nechtěla. Už od mládí jsem cítila, že nejsem mateřský typ. Když se moje kamarádky rozplývaly nad dětmi na hřišti a miminky, jen jsem odvrátila hlavu. Pomyšlení na to, že bych byla těhotná, mě vyloženě štvalo.

Bála jsem se, že Jonáš to nebude mít stejně, že se bude chtít stát otcem a založit rodinu. Naštěstí to ale viděl jako já. Chtěl cestovat, věnovat se práci a na dítě by prý neměl čas. Shodli jsme se, že rodinu spolu zakládat nebudeme.

Jonášovi rodiče se ale toužili stát prarodiči. Často se nás ptali, kdy konečně budeme mít děti. Když jsem jen trochu přibrala, vyzvídali, jestli nejsem těhotná. Nikdy jsme jim otevřeně neřekli, že děti nechceme, oběma nám bylo jasné, že bychom pouze vyvolali hádku. Naznačovali jsme jim to, ale o Vánocích jsem se přesvědčila, že asi ne dost.

Jarka (60): Rozhodla jsem se nemít vlastní děti. Nechci, aby po světě chodil můj nepovedený genetický otisk

Štědrý večer u rodičů mého přítele

Jonášovi rodiče pro nás připravili skvělou štědrovečerní večeři, a pak nás usadili ke stromečku, kde leželo mnoho zabalených dárků. Jako první podali jeden mně. „Tenhle je speciální,“ mrkla na mě Jonášova máma a já se dala do rozbalování. Pod vrstvou papíru na mě čekala sada dětského oblečení.

„No není to rozkošné? Na každém tom tričku je jiné zvířátko,“ rozplývala se, zatímco já jsem se nervózně podívala na Jonáše. Rozhodli jsme se to ale nechat být a sledovali, jak si dárek rozbaluje Jonášův táta. Po chvíli se mi do rukou dostal další dárek. Zvláštně chrastil. Rozbalila jsem a našla sadu chrastítek a hraček pro miminka.

Jako další dárek na mě čekala výbavička plná flaštiček, talířků a dudlíků. Pak jsem dostala poukaz na dětskou autosedačku. Cítila jsem, jak atmosféra v místnosti houstne, neustále jsem si s Jonášem vyměňovala nervózní pohledy, zatímco jeho rodiče se rozplývali nad tím, jak skvělou výbavu nám dávají.

Bronislava (38): Nesnáším děti, a tak vlastní určitě nechci. O to víc nechápu, proč je tak přitahuji

Dostala jsem celou výbavu na miminko

Bylo mi trochu trapně, cítila jsem se opravdu nepatřičně a dárky týkající se miminka mě upřímně trochu urážely. Vrchol nastal, když jsem rozbalila knihu „Jak být nejlepší maminka“.

„Když vy se k těm dětem nějak nemáte, tak jsme vás chtěli trochu popostrčit,“ dala se do vysvětlování Jonášova máma, když viděla můj překvapený obličej. „Vím, že o děti moc nestojíte, ale výbavička by vás mohla přesvědčit, ne?“

„Mami, jestli ti to ještě nedošlo, my děti opravdu nechceme,“ začal opatrně, ale rázně Jonáš, „a pár věcí nás určitě nepřesvědčí.“

„Ale prosím vás, však se podívejte, jak je to roztomilé,“ pokračovala jeho máma a cpala mi do rukou plyšáčky a oblečky. „Copak to mám teď vyhodit? Copak vy nevidíte smysl života v dětech?“

Jáchym (33): S přítelkyní jsme se shodli, že nechceme děti. Netušil jsem ale, jak se to vyvrbí

Prý jim odpíráme vnoučátko

„Nevidíme,“ odvětila jsem a odstrčila jsem plyšáky, „a mrzí mě, jak nás do toho nutíte. Chápu, že jsme nikdy otevřeně neřekli, že děti nechceme, ale přišlo mi, že to bylo jasné. A že to budete respektovat.“

„To tedy nebudeme,“ ohradila se Jonášova máma a oči se jí zaleskly slzami. „Jonáš je naše jediné dítě, naše jediná šance na vnoučata… A vy nám je takhle odepřete?“

Od té doby k nim na návštěvu nechodíme. Radši jsme sami doma, nebo ideálně na dovolené u moře, daleko od nich, aby nám již nemohli posílat další nevhodné dárky. Cítím, že se naše vztahy se pokazily, že nám rozhodnutí nemít děti vyčítají, ale nelituji toho. Nejdůležitější pro mě je, abychom byli šťastní my s Jonášem.

Zdeněk (36): S manželkou nechceme děti. Moji rodiče to ale odmítají přijmout, jejich argument mi vyrazil dech

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].