Eva (26): Prožít vlastní těhotenství současně s mámou byla ta nejbizarnější věc v životě

Mamince bylo čtyřicet pět, když mi to řekla, mně bylo dvacet pět. Otěhotněly jsme chvíli po sobě. A dozvěděla jsem se to, když jsme šly spolu nakupovat věci pro moje miminko, její vnouče.

Karolína (65): Odešla jsem od manžela a snacha mě označila za špatný příklad pro děti. Prý jim rozbíjím rodinu

Nečekala jsem to ani jedna

Já byla v osmém měsíci, chodila jsem pomalu a bolela mě záda, ale pořád jsem kupovala věci, které jsem nepotřebovala, protože jsem nevěděla, co jiného dělat během čekání. Máma šla se mnou, protože táta nemá rád nákupní centra a ona mi chtěla pomoct s výběrem postýlky.

Stály jsme v dětském oddělení, já držela v ruce nějakou dřevěnou hračku, a máma řekla, že mu musí něco sdělit, ale ne tady. Sedly jsme si do restaurace. Máma si sundala bundu, vytáhla telefon a podala mi ho přes stůl. Byl tam obrázek z ultrazvuku, na němž bylo její jméno.

„Myslela jsem si, že mě konečně dohonil přechod. A když jsem to zjistila, že je to těhotenství, bála jsem se ti to říct.“ Říkala to klidně, pomalu, jako by si to nacvičila. Srdce mi bušilo z té naprosté absurdity. Večer jsem zavolala manželovi na služební cestu a řekla mu to. Odmlčel se na tak dlouho, že jsem myslela, že se spojení přerušilo. Pak se zeptal, jak se cítím a nakonec se začal nezadržitelně smát a já taky.

Hana (39): Vymazala jsem těhotnou kamarádku ze života. Nedokážu se smířit s tím, že já mámou nejspíš nikdy nebudu

Jako by moje dcera měla bráchu

Porodila jsem v říjnu, máma v únoru. Někdy v lednu se mě máma přímo zeptala, jestli jsem na ni naštvaná. Řekla jsem, že ne. O týden později se zeptala znovu a já přiznala, že trochu jo. Mrzelo mě, že mi to neřekla rovnou, že se mi to bála říct.

Bráška se jmenuje Tomáš. Je o čtyři měsíce mladší než moje dcera. Jednou budou chodit na stejné hřiště a já pořád ještě nevím, jak jim to vysvětlím. Vlastního bráchu beru skoro jako svoje dítě. Je to divné, ale jako jedináček jsem vlastně nakonec ráda, že mám sourozence. A vlastně ho má i moje dcera.

Karel (38): Kamarádovi z dětství jsem přebral ženu a rozbil jeho rodinu. Výčitky ale nemám

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].