Evženie (55): Vím, jak krutý život dokáže být. Své dceři ale mluvit do života nebudu

Sama vím, jak krutý život dokáže být. Vdávala jsem se plná nadějí a svět viděla jen v růžových barvách. Zažila jsem snad vše. Překonala jsem smrt rodičů. Zažila domácí násilí. Nevěry ze strany manžela. Nástrahy při výchově dětí.

Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o rozvodu

Nadhled člověk získává věkem

Vdávala jsem se mladá a jako mladá porodila své první dítě - syna. Manžel byl stejně starý jako já. Byli jsme naivní. Mysleli jsme si, že jsme nesmrtelní, že se nám nemůže nic ošklivého v životě stát, protože se milujeme. Narodila se další dcera a v brzké době další. Manžel začal holdovat alkoholu a já tiše trpěla jeho opilecké noční příchody z hospody.

Poznávala jsem první trable, které život dokáže uštědřit. Když jsem už dál nemohla manželovo pití vydržet, začala jsem kopat okolo sebe. Manželovi jsem nadávala. To poslední, co by chtěl, bylo napětí. Místo, aby se pokusil o zlepšení našeho vztahu, tak si našel milenku a mě občas doma profackoval. Starala jsem se skoro sama o tři děti a ustála jsem smrt svých rodičů.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (54): Moje dcera chodí s mužem, který je starší než já. Celá vesnice si o nich povídá, to nedopadne dobře

Rozvod znamenal cestu ke svobodě

Nakonec jsem se rozvedla. Hodně jsem tento krok zvažovala, jelikož v naší rodině jsem byla první. Černá ovce. Ta, co je divná. Ta, co neustála život. Bylo mi to jedno. Naučila jsem se přehlížet opovržení příbuzných. Naučila jsem se jediné, že je to můj život a nechci ho promarnit. „Mami, dodnes nechápu, proč ses s tátou rozvedla. To já bych neudělala. Vzít dětem otce, ač by byl sebehorší,“ řekla mi kdysi starší dcera, když jí bylo patnáct let. V té době nevěděla nic o životě. Ani o lásce.

Dnes je starší dceři třicet let. Sama je matkou dvou malých dětí a má manžela, který je arogantní a chladný. Vidím to, ale nekomentuji. Vybrala si ho. Nedávno měla dcera slabou chvilku a svěřila se mi, že mají s manželem krizi. Propastné rozdíly narušily jejich vztah. „Mami, chybí mi láska. Chybí mi vyjádření citu od manžela. Chybí mi něha. Jsme jako dva kamarádi, co se věčně hádají. Ani nevím, kdy jsem se naposledy cítila milovaná,“ plakala.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (54): Dcera žije s manipulátorem. Nechce, aby se s námi stýkala a já jen bezmocně přihlížím

Dcera po letech změnila názor

Dívala jsem se na dceru a vzpomněla si na její slova na prahu dospělosti. Nikdy by se nerozvedla a nevzala tátu svým dětem. A za pár let poslouchám právě od této dcery, že si píše s kolegou ze zaměstnání. Že je to citlivý muž, který ji píše lichotky. Který ji zve na kávu a chtěl by ji víc poznat. Dceru to láká. Přesně toto jí chybí v manželství. Dnes už dcera není radikální ve svých názorech.

A já nejsem soudce. „Holčičko, pořádně si to rozmysli. Jednou vstoupíš do této řeky a není návratu. Zamiluješ se. Jsi vyprahlá. Zkus si promluvit s manželem o tom, co ti chybí. Pokud není ochoten něco změnit, rozhodni se tak, abys byla spokojená. Ale pozor, nestavěj svoje rozhodnutí na kolegovi. To, zda se rozvedeš musí být o tom, že budeš sama a bude ti líp. Bez ohledu na nové štěstí s kolegou. Toto štěstí nemusí být trvalé. Neodsuzuji, neradím. Jen říkám nějakou zkušenost“, usmála jsem se. „A děti to jistě časem pochopí,“ dodala jsem.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (41): Nechtěla jsem muže už ani vidět, ale moje dcera měla jiné plány. Tajně mi domluvila rande