František (48): Dcera randí s mým spolužákem a já se s tím odmítám smířit

zralý muž, starší, vážný
Zdroj: Freepik

František si už léta nevzpomněl na svoje školní léta, tím spíš když se odstěhoval s rodinou na druhý konec republiky a ztratil se svými spolužáky kontakt. Když mu pak jeho dcera Agáta představovala svého přítele, málem ho trefil šlak.

Šárka Schmidtová
Šárka Schmidtová 12. 03. 2026 07:00

Agáta je samorost, to vím, ale že se dává dohromady se staršími muži, mě moc netěší. Dokud šlo o pár let, nevěnoval jsem tomu pozornost, ale pak přitvrdila a ani dvacet let rozdílu jí nevadilo.

Rozhodla se nám představit nového přítele

Na školní léta jsem si už skoro nevzpomínal. Člověk zestárne, přijdou starosti a povinnosti – práce, hypotéka, rodina. Občas jsem si jen matně vybavil nějaký obličej ze třídy, ale nic víc. Neměl jsem s kým svoje vzpomínky probírat, a nijak mi to nevadilo. Život šel dál.

Bylo obyčejné sobotní odpoledne, seděli jsme s mojí ženou na zahradě, když tu Agáta oznámila: „Ráda bych vám představila svého přítele.“ „Už zase?“ ozvala se manželka. „Jak, už zase? Tentokrát je to vážné.“

A tak jsme ho pozvali příští víkend na oběd.

Přemýšlel jsem, jestli to bude nějaký mladý kluk s módním účesem a roztrhanými džíny nebo třicátník v sáčku… ale moje fantazie na to, co mě čeká, nestačila.

Nečekaně jsem se setkal s minulostí

A bylo to tady. Když zazvonil zvonek, šel jsem otevřít. Přede mnou stál chlapík přibližně mého věku, v jedné ruce kytici, ve druhé láhev vína. Nebyl jsem schopný ihned reagovat, když tu přiběhla Agáta: „Tati, tohle je můj přítel Petr,“ vykřikla nadšeně.

Podíval jsem se mu do obličeje a v tu chvíli se mi zastavil dech. Ten pohled jsem znal. Vousy mě zmátly, ale oči měl pořád stejné.

„Počkej…“ vyrazil jsem ze sebe, „ty jsi Petr Novák?“

Chvilka ticha a pak návštěvník zahalekal: „Franto?!“

Málem mě trefil šlak. Partner mé dcery byl můj spolužák ze střední školy!

Agáta na nás zmateně koukala.

„Počkejte… vy se znáte?“ zeptala se.

„Známe?“ zasmál jsem se nervózně. „My jsme spolu seděli v lavici!“

Doufám, že tenhle vztah skončí

Oběd proběhl téměř v naprostém tichu, protože jsem pořád před očima viděl, jak tenhle skoro padesátník má ve svých pazourech moji holčičku. Co na tom, že je to spolužák! Celé to setkání bylo víc než trapné – ale musel jsem zachovat dekorum a chovat se jako slušný hostitel.

Když jsem pak zatáhl Agátu do kuchyně, chytil jsem ji za rameno a sykl jsem: „To chceš jako žít s tímhle dědkem?!“

Vysmekla se mi a povídá: „Dědkem? Má mladé myšlení, sportuje, je pevně ukotvený v životě, to jsi přece od mého budoucího muže chtěl, ne?“

„To snad není možný,“ kroutil jsem hlavou. „Ty to nechápeš? Jo, chtěl, ale ne aby byl stejně starej jako já!“

Po obědě se Agáta s Petrem vytratila a já jsem seděl nešťastný v křesle a přemítal, co s tím udělám. „Přejde ji to, neboj,“ pohladila mě žena, „dej tomu čas a rozejdou se.“ Povzdechl jsem si: „Hlavně aby to bylo radši dřív než později.“

Vím, že to ode mě není hezké, ale přeji si, aby tomuhle nevyrovnanému vztahu byl skutečně konec.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články