Helena (37): Syn odmítá vysněný kroužek, protože ho tam nenechám jet samotného

Můj desetiletý syn Martin se nemůže dočkat, až bude dospělý. S úsměvem sleduji, jak se pomalu blíží pubertě a sní o dospělosti. Marně se mu snažím vysvětlit, že dětství je jedinečné období, které se už nikdy nevrátí.

Daniela (52): Přežili jsme období vzdoru i pubertu, ale synovy nápady nás ničí dál. Náš strach o něj jen roste

Můj syn chce být dospělý

Martin si už teď maluje, jak se v osmnácti odstěhuje do vlastního bytu. Bude si žít po svém, ponocovat, jak se mu zachce, a užívat si svobody. Když jsem se ho zeptala, kde na to vezme, po chvilce přemýšlení odpověděl: „Musíš mi zvýšit kapesné, mami.“

Na své samostatnosti ale pracuje už delší dobu. Do školy chodí sám od druhé třídy. Naštěstí ji máme kousek od domu a cestou přechází jen jednu křižovatku, kde ráno i odpoledne dohlíží policista, což mě uklidňuje.

Občas si po cestě domů sám skočí do obchodu pro oblíbené sušenky. Dokonce vím, že s kamarádem tajně navštívil fast food. Jsou to drobnosti, které mě spíše pobaví, ale zároveň dokazují, že je opravdu šikovný. Nedávno jsme se ale dostali do bodu, který mi dělá starosti.

Karel (55): Chtěli jsme synovi a snaše pomoct s bydlením. Hádáme se kvůli jídlu i účtům za vodu a elektřinu

Bojím se ho pustit přes celé město

Martina fascinují počítače, a tak jsme mu našli kroužek programování. Má to ale jeden háček – je přes dvacet minut cesty městskou dopravou a navíc s jedním přestupem. Dokážu si práci zařídit tak, abych s Martinem jezdila, a občas by to stihl i manžel. Přímo na místě je příjemná čekárna s kávovarem, kde bych mohla počkat.

Jenže Martin trvá na tom, že bude jezdit sám. „Nejsem žádné mimino, mami, tak to pochop,“ slyším od něj neustále. Na jednu stranu ho chápu, ale strach je silnější. Představa, že sám přestupuje v davu lidí, mi nedá spát.

Manžel mě naštěstí podpořil. Také si myslí, že je na to ještě brzy. Navrhl kompromis: budeme s Martinem jezdit prvních pár měsíců, aby si trasu osahal, a pak se uvidí. Náš syn je ale tvrdohlavý a jakoukoliv pomoc odmítá.

Marcel (43): Dceřin drahý kroužek odhalil trhliny v našem manželství. Ale že to skončí takhle špatně, jsem nečekal

Syn je na mě naštvaný

Několikrát jsme se kvůli tomu s Martinem pohádali. Vyčítá nám, že mu nevěříme, když ho nechceme pustit samotného. To mě zamrzelo, protože vím, že je šikovný a pravděpodobně samostatnější než mnoho jeho vrstevníků. Ale mateřský strach je zkrátka silnější.

Výsledkem je, že je na mě naštvaný a na kroužek chodit odmítá. Buď sám, nebo vůbec. Nemrzí mě ani tak nemalá částka, kterou jsem za kroužek zaplatila, jako spíš to, že nejsme schopni najít kompromis. Zatím to nevypadá nadějně. Pomalu se děsím toho, co nás čeká, až se naplno projeví puberta...

Evžen (39): Manželka se zbláznila a přihlásila dceru na spoustu kroužků. Vždyť ani nemá čas hrát si s kamarádkami

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].