
Karel a jeho manželka nabídli bydlení svému synovi a snaše. Bylo jasné, že chvíli potrvá, než se sžijí, ale situace se nezlepšuje. Hádky jsou na denním pořádku a vztahy mezi nimi jsou narušené. Jak dlouho to ještě vydrží?
Nikdy by mě nenapadlo, že s námi bude bydlet syn Jakub i se svou manželkou Julií. Ještě před svatbou si pronajali byt a vedlo se jim skvěle, dokonce si něco našetřili. Plánovali si vzít hypotéku a pořídit si vlastní bydlení. Bohužel, ekonomická situace jejich plány zhatila. Inflace a rostoucí náklady na život způsobily, že nejenže na úvěr nedosáhli, ale už si nemohli dovolit ani platit nájem. Požádali, jestli by mohli zůstat u nás, dokud se situace nezlepší. I když jsme si s manželkou zvykli na život ve dvou, souhlasili jsme. Chtěli jsme jim pomoci.
Moje žena a snacha si nesedly
Jakub a Julie se nastěhovali do podkrovního pokoje s vlastní koupelnou. Očekával jsem, že občas dojde k nějakým neshodám, ale doufal jsem, že se rychle sžijeme. První konflikt přišel v kuchyni. Moje manželka Kristýna navrhla, že bude vařit pro všechny, aby se ušetřilo.
Myslela si, že jí Julie bude vděčná, ale ta to odmítla. Prý jsou její jídla příliš tučná a nezdravá, a proto si bude pro sebe a Jakuba vařit sama. Kristýny se to dotklo a od té doby panuje v kuchyni napjaté ticho. Vyhýbají se jedna druhé a vaří si každá zvlášť.
Snacha plýtvá vodou
Kuchyňskými potyčkami to ale neskončilo. Kristýně už od začátku vadila Juliina nehospodárnost. Podle ní plýtvala vodou a vůbec nešetřila elektřinou. Prádlo prala denně po pár kouscích, sprchovala se půl hodiny a večer v jejich patře svítila všechna světla najednou, jako o Vánocích.
Manželka ji několikrát v klidu prosila, aby změnila své zvyky, protože účty za energie neustále rostou. Julie ji však pokaždé odbyla s tím, že se nebude omezovat.
Po nějaké době manželce došla trpělivost a požadovala, aby se mladí podíleli na účtech za vodu a elektřinu třemi čtvrtinami místo domluvené poloviny. Souhlasili, ale tvářili se, jako bychom je chtěli okrást. Od té doby, snad nám na truc, spotřebovávají ještě víc.
Na zlepšení situace to nevypadá
Zpočátku jsme se s Jakubem snažili držet stranou, ale hádky našich žen nás do toho vtáhly. Já jsem se samozřejmě zastával Kristýny, zatímco Jakub bránil Julii.
„Nikdy by mě nenapadlo, že pro vlastního syna budu jednou nepřítel,“ řekla mi nedávno manželka se slzami v očích. Bylo mi z toho smutno. Ještě před pár měsíci jsme měli se synem a snachou skvělý vztah. Jezdili k nám na obědy, měli jsme si o čem povídat a hodně jsme se nasmáli. Teď je atmosféra tak hustá, že by se dala krájet.
Už jsem unavený z neustálých hádek a toužím po klidu. Lituji, že jsme mladým podali pomocnou ruku. Právě kvůli tomu se mezi námi všechno pokazilo. Nejraději bych je poprosil, aby se odstěhovali, ale vím, že to zatím není možné. Náklady na bydlení stále rostou a banky hypotéky nedávají. Kam by šli? Pod most? Vypadá to, že to spolu budeme muset ještě nějaký čas vydržet. Jen nevím, jak to přežít, protože takhle to dál nejde...
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




