Děsivý židovský dybuk: Posednout měl hlavně duševně nemocné ženy, prý dokázal „rozštěpit“ duši

Židé studují knihy o dybukovi.
Zdroj: Wikimedia Commons/Samuel Cygler, CC BY-SA 4.0

Každá kultura má ve své mytologii dobré a zlé duchy. Židé nejsou výjimkou. Parazitické stvoření zvané dybuk prý bloudí po Zemi a hledá hostitele, na němž by se mohlo začít krmit...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 18. 01. 2023 11:00

O dybukovi se říká, že když vstoupí do nějakého člověka, rozpůlí jeho duši a ovládne mysl. Díky tomu dokáže komunikovat skrze ústa posedlého nebožáka. Mnozí historici si ale myslí, že ve skutečnosti šlo o lidi postižené nějakou duševní chorobou. Jediným lékem však tehdy bylo vymítání provedené rabínem.

Dybuk a židovský folklór

S dybukem je to v židovské historii poněkud složitější. Zmínky o této entitě se objevily dříve než samotné jméno. Tehdy se o něm psalo jen jako o zlém duchu. V Novém zákoně byl zase označen za nečisté stvoření. Slovo dybuk se poprvé objevilo v 17. století v Německu a Polsku, coby zkratka "dybbuk min ha-hizonim me-ru'ah ra'ah", čili duch, který dokáže rozštěpit duši.

Původně měl dybuk vstupovat do těl nemocných lidí, později bylo upřesněno, že je to vlastně duše mrtvého člověka, který nebyl řádně uložen k odpočinku. Ještě v 16. století přišel mystik Isaac Luria s myšlenkou, že dybuk je vlastně způsob transmigrace, kdy se duše potřebuje ještě zdokonalit. A to může provést jedině posednutím nějakého těla. Jednoduše řečeno, co člověk nestihl v minulém životě, dohnal údajně v tom novém jakožto parazit.

Vymítání jako jediný lék na dybuka

Dybuk měl údajně většinou spadeno na ženy, které trpěly nějakou duševní nemocí. To neznamená, že by se muži také nestávali terčem zákeřného ducha. Představa hysterických žen však byla jaksi přijatelnější. Největší šílenství spojené s dybukem se samozřejmě odehrálo během procesů s čarodějnicemi. Židé ale naštěstí tyto osoby neupalovali, ani nemučili.

Jediným lékem byl rituální exorcismus, který se prováděl v synagoze. Účastnilo se ho obvykle deset "očištěných" mužů, kteří měli na sobě bílé hábity ozdobené modlitebními šátky. Celou ceremonii vedl rabín, který se snažil ducha vymítit po dobrém i po zlém. Jakmile skončila "verbální" část exorcismu, vyjmul z archy sedm svitků Tóry, zatroubil na sedm beraních rohů, zapálil sedm černých svíček a pronesl modlitbu za ochranu známou jako Ana Bekoach. Duch pak musel z těla vystoupit palcem u nohy, jen tak posedlému neuškodil, a slíbit, že nevstoupí do žádné další živé bytosti.

Prokletá krabička

Pokud si myslíte, že dybuk již dávno zmizel v propadlišti dějin, jste na omylu. Jeden muž prý v roce 2004 koupil na eBay mahagonovou krabičku na víno. Doma zjistil, že když na ni položí ruce, má pocit jako by mu do útrob vnikl nůž. V noci ho trápily sny o staré čarodějnici, která byla, dle jeho názoru, s krabičkou spojená.

Nešťastník měl poté přijít o vlasy, cítit zvláštní pachy a potýkat se s enormním množstvím hmyzu ve svém bytě. Jeden rabín mu pak poradil, aby krabičku vložil do dřevěného boxu vykládaného zlatem. Jakmile tak učinil, jeho zdravotní potíže zmizely. A ještě si vydělal, když prodal práva na svůj příběh filmařům. V roce 2012 se tak do kin dostal vcelku obstojný horor Kletba z temnot.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Dybuk

Allthatsinteresting.com: Meet The Dybbuk, The Malevolent Spirit Of Jewish Folklore

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články