Jak to bylo doopravdy s nocí na Karlštejně?

Léto nám všem změnilo cestovatelské plány. Pokud jste se rozhodli vydat po stopách českých panovníků, nejspíš navštívíte i Karlštejn, jehož historie se začala psát od 10. června 1348, kdy byly položeny základy hradu, a to za účasti císaře Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jeho hrubá stavba trvala pouhých devět let, výzdoba byla dokončena až v roce 1365. Zcela ojedinělá je nástěnná výzdoba v Kapli sv. Kříže, kde se nachází soubor deskových obrazů od Mistra Teodorika. Hrad sloužil jako úložiště korunovačních klenotů, svatých relikvií a nejdůležitějších písemností.

Mohlo by Vás zajímat:

Prázdninové výlety: Kam vyrazit v létě s dětmi za zábavou?

Opravdu na hrad nesměly ženy?

Slavná filmová veselohra Noc na Karlštejně, která vznikla na motivy knihy Jaroslava Vrchlického, vypráví o tom, že na hrad měly ženy vstup zapovězený. Legenda vznikla na základě záznamu v kronice Václava Hájka z Libočan, který napsal, že nedaleko Karlštejna stával hrádek Karlík, jenž sloužil jako noclehárna pro dámy, které přijely navštívit své muže na Karlštejn. Pravda je trochu jinde, ženy na hrad směly, jen se nemohly volně toulat po některých prostorách a spát s muži ve věži, kde se nacházela posvátná Kaple sv. Kříže.

Krvavá paní Karlštejnská

I Češi mají svou hraběnku Báthory. Je jí Kateřina Bechyňová z Lažan, jenž byla manželkou karlštejnského purkrabího. Stejně jako ona se koupala v krvi mladých dívek. Její běsnění se odehrávalo především na panství Pičín, které spravovala v době manželovy nepřítomnosti. Podle pověsti se dnes na hradě prochází sedm bílých paní, mělo by jít o duchy dívek, které zavraždila právě Kateřina Bechyňová.

Mohlo by Vás zajímat:

Noc na Karlštejně. Podívejme se do zákulisí tohoto velice oblíbeného filmu