Facebook
Instagram
Bílá paní rožmberská je českou legendou, naším nejznámějším hradním duchem. Ve skutečnosti šlo o ženu pocházející z vlivného panského rodu, která prožila život v nešťastném manželství. Z dnešního pohledu lze říct, že byla obětí domácího násilí.
Legendy o bílých paních známe nejen z historických pramenů, ale i díky filmu Bílá paní režiséra Zdeňka Podskalského. Ve vsi Komonice dojde k zázraku, když krásná Perchta zvaná Bílá paní komonická vystoupí z obrazu, vyhoví prosbám výměnkářky Blažkové a zařídí jí v chalupě vodovod. A vesnice je rázem vzhůru nohama. Postavu ducha skvěle zahrála Irena Kačírková.
Jenže zatímco v Podskalského podání jde o komedii, život jedné skutečné paní Perchty byl spíše horor. Ve svém pohnutém životě ale nikdy nerezignovala a uměla se projevit jako silná a odhodlaná.
Politický sňatek
Perchta z Rožmberka se narodila před 590 lety, v roce 1429. Přesné datum není známo. Byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka, kterou otec provdal za Jana z Lichtenštejna. Sňatek měl zajistit mír mezi vlivnými rody Rožmberků a Lichtenštejnů. Perchtin manžel si od něj navíc sliboval velké věno ve výši tisíc kop českých grošů, které ale se vší pravděpodobností nikdy neviděl. Snad právě tento fakt spustil vlnu nešťastných událostí.
Po svatbě žila Perchta se svým mužem na jeho panství v Mikulově i v paláci ve Vídni. Přestože byla příslušnicí bohatého panského rodu, její život se pohyboval na pokraji bídy a zoufalství.
Zoufalé dopisy
Nebohá Perchta byla vystavena týrání ze strany manžela a jeho rodiny. Své zažila zejména od své tchyně a švagrových, kdy byla nucena obývat studenou komůrku se svou malou dcerou a synem. Chlapec, který byl Lichtenštejnovým dědicem, toto zacházení nepřežil.
Sama Perchta prosila v dopisech všechny svoje příbuzné, aby ji vzali k sobě, když se svěřuje: „Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil.“ Celkem napsala 32 dopisů, marně.
Odpuštění nebyla schopna
V roce 1473 Jan z Lichtenštejna zemřel. Podle pověsti měl na smrtelné posteli prosit manželku za odpuštění. Odmítla to! Jeho rodina za to však Perchtu proklela s tím, že bude muset po své smrti strašit. Čerstvá vdova pak přesídlila do Vídně, kde se usadila s dcerou Alžbětkou. Ve svých listech píše, že je konečně šťastná. Jelikož si přes všechny strasti uchovala čisté srdce, nestalo se z ní po smrti zlé strašidlo, ale dobrý duch, který se čas od času zjevoval na rožmberských sídlech. Zemřela 2. května 1476 ve Vídni.
NA SMUTNÝ OSUD PANÍ PERCHTY A OBSAH JEJÍCH DOPISŮ SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
