Facebook
Instagram
Začátek února roku 1587 nebyl pro Marii Stuartovnu vůbec šťastný. Právě 1. února totiž Alžběta I. podepsala její rozsudek smrti. Proč k tomu ale vlastně došlo? Historie byla plná nástrah a událostí, z nichž některé bychom čekali a jiné přišly náhle. Do které kategorie patří poprava francouzské a skotské královny Marie Stuartovny?
Když se někdo „umí narodit“, může se mu stát, že sotva se prvně nadechne, spadne mu do klína obrovský majetek a moc – v případě Marie Stuartovny to bylo dokonce celé skotské království. Bohužel k tomu ale vedla smrt jejího otce Jakuba V. Skotského, který se mohl z dcery těšit pouhých šest dnů. Maličká královna si korunu na hlavu nasadila (lépe řečeno byla jí nasazena) ještě před prvními narozeninami. Aby ale nebylo jednoho království málo, už od jejích šesti let bylo jasné, že si má za manžela vzít Františka, následníka francouzského trůnu. Vypadalo to, že má do života dobře nakročeno…
Francouzské vychování skotské královny
Ještě před svatbou, na kterou si počkala do svých patnácti let, dostala patřičné vychování u francouzského dvora, aby mohla být svému o dva roky mladšímu budoucímu manželovi dobrou oporou jak na společenských akcích, tak i při politických jednáních, která se, jak víme, často odehrávají spíše mimo oficiální prostory a příležitosti.
Další koruna pro Marii
Mladí manželé zatím jen čekali na okamžik, kdy se František ujme trůnu. Příliš trpělivosti ale nepotřebovali, protože už dva roky po svatbě Františkův otec Jindřich II. tragicky zahynul a na prázdný trůn usedl právě tehdy patnáctiletý František II. Doba to ale byla drsná, a tak se stalo, že se z mladé královny po necelých třech letech stala vdova. Ve Francii ji už nic nedrželo, a tak se vydala na cestu domů – do Skotska. Ostatně, pořád tam byla královnou.
Osudný spor s tetičkou
Zlom přišel ve chvíli, kdy zemřela anglická královna Marie I. Tudorovna a její místo obsadila další žena, Alžběta I. S tou měla Marie společné předky, Alžběta byla dokonce její tetou. Na to ale příliš nehleděla a odmítla ji uznat jako právoplatnou královnu. I když se nesnažila silou chopit jejího trůnu, už jen zprávy o tom, že Marie sama sebe považuje za královnu Anglie, Alžbětu samozřejmě znepokojovaly. Takové sousedky bylo potřeba se zbavit. A příležitost se později doopravdy naskytla.
Další dvě skotská manželství
Marie Stuartovna vedla ve Skotsku vlastní život, v němž hrály svoji roli rozpory s převažující protestantskou církví, které pramenily z její katolické výchovy. Vzala si za muže Jindřicha Stuarta a narodil se jim syn Jakub (později Jakub VI.), ale vztah opět skončil manželovou smrtí. Tentokrát se však spekulovalo o tom, zda vražda, jíž se stal Jindřich obětí, nebyla objednaná samotnou královnou. Měla totiž už připravenou „zálohu“ a jen o několik měsíců později se znovu vdávala, tentokrát za hraběte Jamese Hepburna. To ale neměla dělat. Právě tento chybný krok ji pravděpodobně měl již brzy stát krk. Posledním sňatkem se totiž nadobro rozešla s protestantskou církví a byla donucena postoupit trůn svému nedospělému synovi Jakubovi VI. Správy Skotska se do jeho dospělosti ujal královnin bratr James Stewart z Moray. Marie byla uvězněna, ale podařilo se jí utéct.
Nešťastné rozhodnutí
Skotská královna, zbavena možnosti panovat ve své vlastní zemi, se rozhodla hledat útočiště u té, kterou v minulosti tolik urazila – u své tety Alžběty I. Ta ale místo snahy svoji neteř ochránit ucítila možnost, jak se za její minulou drzost pomstít. Jakmile se Marie Stuartovna objevila v Anglii, dala ji tetička uvěznit jako svoji konkurentku v boji o trůn.
Špiónovo dílo
I když měla Marie mimo hradby svého vězení podporovatele, kteří plánovali její osvobození, akce se nepodařila. Nasazený špión vnukl jednomu z obdivovatelů, jistému Babingtonovi, myšlenku, že by možná bylo dobré zavraždit královnu Alžbětu I. Naivní Babington se o to podělil v dopise se samotnou Marií Stuartovnou, která k jeho plánům dala písemný souhlas. Dopis byl samozřejmě zadržen a posloužil jako důkaz, že Marie chtěla Alžbětu zlikvidovat. Cesta k popravčímu špalku tak byla jistá.
Teta posílá neteř na popraviště
Rozsudek smrti pro svoji neteř podepsala 1. února 1587 vlastnoručně Alžběta I. Čtyřiačtyřicetiletá Marie Stuartovna stanula na popravišti 8. února, ale neobešlo se to bez problémů. Kat musel seknout třikrát (!), a když chtěl zvednout její hlavu, aby ji ukázal davu, vysmekla se mu, protože netušil, že královna nosila paruku. Život Marie Stuartovny tedy skončil špatně a bolestně. Měla by šanci na život, kdyby v minulosti uznala nárok své tety na anglický trůn?
Zdroje:
Wikipedia: Marie Stuartovna
Wikipedia: Alžběta I.
