Hynek (31): Přítelkyně byla posedlá zdravou výživou. Když mě začala urážet kvůli steakům, utekl jsem

Moje přítelkyně měla kolem sebe celý život spoustu nemocných lidí v rodině. Proto jí vždy na zdraví záleželo, a před nedávnem se rozhodla, že si udělá kurz zdravé výživy. Když se vrátila, měla v očích jiskru, kterou jsem dlouho neviděl. Mluvila o tom, jak jí to otevřelo oči, že prý začíná úplně nový život.

Damián (34): Chtěl jsem udělat dojem a připravil pro přítelkyni chutnou večeři. Takové fiasko jsem nečekal

Rád jsem zkoušel nové věci

Zpočátku mi to bylo vlastně sympatické. Říkal jsem si, že trochu zdravější vaření neuškodí ani mně. Jenže postupně jsem si všiml, že z našeho jídelníčku mizí všechno, co mám rád. Nejprve to byly sladkosti a pivo, pak knedlíky, pak maso. Najednou se v lednici objevovaly věci, o kterých jsem ani nevěděl, že existují, a na stole byly samé misky se semínky a saláty.

Nejdřív jsem to bral s humorem. Ochutnával jsem, zkoušel, ale chyběla mi normální večeře. Když jsem si udělal párek nebo smažený sýr, dívala se na mě, jako bych si před ní píchal drogy. A pak začaly poznámky. Nejprve nenápadné, pak čím dál ostřejší. „Ty se neomezuješ, viď? Tohle jídlo tě zabije. Měl bys na to víc myslet.“ Přestalo to být o jídle a začalo to být o mně.

Tereza (22): Máma se tvářila, že moji dietu respektuje. Pak jsem ale našla její tajné zápisky

Už to nedávalo smysl

Cítil jsem se odstrčený. Nemohli jsme jít ani do hospody, protože tam podle ní není nic jedlého. Když jsem ji pozval na večeři k rodičům, nejedla skoro nic a druhý den mi vyčetla, že jsem ji vystavil „nezdravému prostředí“. Přestal jsem se těšit na společné chvíle. Jídlo se stalo zdrojem napětí.

Rozhodující chvíle přišla úplně obyčejně. Udělal jsem si steak, ona měla salát. Seděli jsme u stolu a bylo ticho. Najednou začala, že prý to maso smrdí a že s někým, kdo se takhle stravuje, nemůže plánovat budoucnost. V tu chvíli jsem cítil, že už nemám co říct. Podíval jsem se na ni, na ten její talíř plný listů. „Jestli máš pocit, že náš vztah je toxický jen kvůli tomu, co jím, pak už asi nemáme o čem mluvit.“

Bylo to zvláštní. Rozhodnutí o rozchodu nepadlo u hádky o peníze, o děti, o nevěru. Padlo u stolu, mezi steakem a salátem. A od té doby, kdykoliv si doma něco uvařím, mám vlastně radost, že si vařím pro sebe a že mi to hlavně chutná.

Další příběhy ze života →

Líza (36): Chtěla jsem, aby náš syn nejedl maso. Manžel ho ale tajně krmil fastfoodem