
Zuzana se zdála být po všech stránkách dokonalou partnerkou, dokud svého přítele Ivana nezatáhla do karaoke baru. Ukázalo se totiž, že její zpěv připomíná spíše kvílení šakala. Když mu pak k narozeninám uspořádala veřejné pěvecké vystoupení před všemi jeho přáteli, propadal se Ivan studem.
Karaoke mi vždy bylo proti srsti a připadalo mi spíš trapné. Moje nová holka ho doslova zbožňuje a má potřebu ho zapojit do každého večírku. Kdyby jen uměla zpívat a nekvílela by jako šakal.
Rande s překvapením
Chodil jsem se Zuzanou už pár týdnů, rozuměli jsme si a já tajně doufal, že by z toho mohl být vážný vztah. Jsou momenty, kdy poznáte, že to neklapne. Nebývá to hned, a proto musí být člověk trpělivý a počkat, zda se vynoří nějaká libůstka, která to všechno utne už v základu.
Jednou jsem třeba narazil na slečnu, která ráda nesmyslně kradla. Třeba slánku v restauraci nebo deku z letního kina. Nebo tu byla jedna, která sprostě nadávala, ale předvedla se až po měsíci. Zuzana se zdála být po všech stránkách skvělá, a přesto se pak našla drobnost, ze které se mi ježí všechny chlupy.
Pozvala mě na dvojité rande s kamarády. Byl to fajn večer u jídla a pití. Pak pro nás měla překvapení. Skončili jsme v karaoke baru. Nikdo z nás z toho nebyl nadšený. Já třeba zpívám na veřejnosti nerad. Když na to nemám, není se proč předvádět. Jak se ukázalo, Zuzana zpívala na veřejnosti s láskou. Její hlas však připomínal kvílení kojota.
Trapas před přáteli
Chvíli jsem si myslel, že se jedná o vtip. Zasmál jsem se ale jen krátce. Pak jsem totiž pochopil, že má Zuzana ten nejfalešnější hlas, jaký jsem kdy slyšel. A nejen to. Opravdu z toho pištění bolely uši. Všichni jsme se snažili to nějak zamluvit. Někdo z nás šel dokonce taky zpívat, aby se neztrapnila jen Zuzana. Po takovém večeru se mi ulevilo, že je karaoke za námi. Už nikdy více.
Ale to jsem se pletl. Na mých narozeninách se situace opakovala. Už jsme spolu chodili déle a Zuzka mi připravila překvapení spolu s mými kamarády. V mojí oblíbené hospůdce se objevil mikrofon a karaoke začalo. Málem jsem se studem propadl. Zuzana mi zazpívala písničku k narozeninám.
Všichni moji přátelé slyšeli na vlastní uši, jak strašný má moje přítelkyně pěvecký projev, a já měl pomalu zkažené narozeniny. Ta holka se musela zbláznit. Brala si mikrofon každou chvíli, skoro k němu nikoho nepustila. „Nech ten mikrofon taky někomu dalšímu, nebo mi prasknou uši,“ řekl jsem jí z legrace, a ona celá ztuhla.
Musel jsem se omluvit
Viděl jsem, že je jí do pláče, ale to mně bylo taky. Z jejího hulákání. Nechal jsem ji trochu uraženou a mezitím si povídal s kamarádem. Ten, jak se zdálo, byl ze Zuzany nadšený. „S tvojí holkou je sranda, pořádně nás tady rozezpívala. Konečně holka do nepohody a žádná paní důležitá.“
Všiml jsem si, jak se všichni skvěle baví. Nikdo se Zuzce nesmál. Vlastně zrovna dost falešně zpíval i můj bratr. Uvědomil jsem si, že to možná moc prožívám, a přítelkyni jsem se omluvil. Nicméně to neznamená, že si na její zpěv zvyknu. A ona bohužel karaoke považuje za nejlepší zábavu na světě.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




