
Milena se na první schůzku s Pavlem těšila, působil jako milý a pozorný muž. Během výletu na Milešovku ale zažila situaci, která by většinu žen od vztahu okamžitě odradila. Jenže místo trapného konce se stalo něco, na co dodnes vzpomíná se smíchem.
Když se nyní ohlédnu za svým životem, mohu s nadsázkou říct, že přísloví „Udělá i z prdu kuličku“ má v mém životě mnoho rozměrů. S Pavlem jsme se seznámili přes kamarády a po několika týdnech psaní jsme si domluvili první rande. Nechtěli jsme vysedávat v kavárně, a tak Pavel navrhl výlet na Milešovku. Dodnes nechápu, jak je možné, že jsem místo útěku skončila s tím netaktním drzounem u oltáře a později mu porodila dvě děti. Ale rozhodně nelituji!
Adéla (33): Můj největší trapas mi změnil život. Bratr díky němu povýšil a já potkala muže svých snů
Vypadalo to na dokonalé rande
Pavel na mě od začátku působil sympaticky. Nebyl namachrovaný, nevyprávěl historky o svých úspěších, autech ani o tom, kolik vydělává – přestože jsem od známých věděla, že se má rozhodně čím chlubit. Povídali jsme si o všem možném a cesta ubíhala překvapivě rychle. Začínala jsem si říkat, že by z toho mohlo něco být. Během posledních metrů stoupání jsem koukala na jeho svalnaté nohy, útlé boky a bylo mi jasné, že když mě večer pozve k sobě na skleničku, tak pozvání přijmu.
Bylo mi líto, že v závěru ztrácím tempo a nedržím se hned za ním. Oba jsme funěli jako lokomotivy, Milešovka je vcelku strmý a dlouhý kopec. Ale jak jsem byla nakonec ráda za několikametrový odstup! Protože najednou přišlo něco, co mi vyrazilo dech, ale naštěstí díky odstupu vyřadilo „ze hry“ i čich.
Zvuk, který nešlo přeslechnout
Ozvalo se neuvěřitelně hlasité prdnutí. Pavel se zastavil, otočil se na mě a já čekala, že bude rudý, možná dokonce fialový hanbou, a bude koktat omluvu. Jenže on se křenil jako měsíček na hnoji a prohlásil: „Milešovka je prostě největrnější hora v Čechách a možná i bývalá sopka.“
Chvíli jsem na něj zírala, nemohla jsem ze sebe vypravit slovo. Nikdy v životě se mi nestalo, aby si přede mnou prakticky neznámý muž takhle ulevil, a ještě z toho měl legraci. Byla jsem tak vykolejená, že jsem bez přemýšlení vyhrkla: „Ty jsi ale prase!“ Tentokrát zůstal zaskočeně stát on.
Brečeli jsme smíchy
Několik vteřin jsme na sebe koukali. Pak jsem vyprskla smíchy. Opodál totiž stála paní, která vše sledovala. Všiml si jí i Pavel. Tehdy jsme jako dva puberťáci vybuchli smíchy. Paní pobouřeně odkráčela a my si museli sednout na lavičku, protože jsme se nemohli zastavit. Myslím, že v tu chvíli mezi námi přeskočila zásadní jiskra.
Když jsme pak seděli nahoře a jedli svačinu, Pavel se na mě podíval a řekl: „A druhé rande bude?“ Odpověděla jsem: „Po tomhle už mě asi nemůžeš ničím překvapit, takže ano!“ Mýlila jsem se. Za těch deset let, co jsme spolu, mě překvapil ještě mnohokrát. Manžel je prostě trochu buran, ale naštvaného a nenaladěného jsem ho viděla snad jen dvakrát. Je to skvělý, spolehlivý a veselý chlap, který se umí postarat, a taky báječný táta našich dvou kluků. No, jen jim v některých drobnostech není úplně příkladným vzorem, ale o tom se raději nebudu rozepisovat.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




