Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeLenka se s kamarádkou vydala na turistický zájezd do jižní Francie. S mladým řidičem jejich autobusu koketovala od prvního dne. Předposlední noc přerostl flirt v pěkně žhavou chvilku. Jejich vášnivá noc v zaparkovaném autobusu se ale shodou náhod stala veřejným divadlem.
Od prvního dne to mezi mnou a Jakubem jiskřilo. Nebyl můj typ, ale byl to pěkný chlap, měla jsem dovolenou, byla jsem volná – tak proč si nezaflirtovat? Víc jsem ale opravdu neplánovala! Jenže pár skleniček vína u ohně v kempu a teplá letní noc vykonaly své. Skončili jsme spolu na sedadlech v autobuse – do stanu jsem ho pozvat nemohla, ten jsem sdílela s kamarádkou. Jenže autobus, byť pečlivě zavřený, rozhodně nebyl dokonalý úkryt. Za autobusem totiž byla lampa a já s Jakubem jsme předvedli „parádní“ stínohru.
Řidič mě okouzlil
Když jsme se s Jakubem poprvé setkali očima, pomyslela jsem si: „No tak, Lenko, neblázni, vždyť je to typický namachrovaný hezounek, který má na každém zájezdu jinou oběť.“ Jenže jsem si nemohla pomoci – byla jsem čerstvě a šťastně rozešlá a Jakub byl urostlý, modrooký a vtipný. A navíc si mě také všiml na první dobrou…
„Jste pořádně spoutaná, tedy připoutaná, slečno?“ utrousil kupříkladu dvojznačně. Už druhý den jsme si tykali. Kamarádka Judita z toho měla legraci: „Ten tě ale žere!“ šeptala mi. Sice jsem mávla rukou, ale popravdě mě to těšilo. Bylo léto, měla jsem dovolenou, Provence byla dokonalá…
Víno udělalo své
Dny utíkaly jako průzračné vody v krasových řekách jižní Francie, každý den jsme spali v jiném kempu, koupali se v jiné řece a pili jiné báječné víno. Byl předposlední den a já vypila o něco více. Celá parta ze zájezdu seděla u ohně, hrálo se na kytaru, zpívalo a náš řidič najednou seděl vedle mě. Těsně vedle mě.
Když se pak všichni po půlnoci rozcházeli do stanů, přitiskl se ke mně ještě víc a pošeptal mi: „Nechceš ještě chvíli posedět u mě v autobuse?“ Místo abych řekla ne, tak jsem kývla. Bylo jasné, že rozhodně nepůjde o posezení...
Autobus nebyl dobrý nápad
Nebudu detailně rozebírat, jak vše proběhlo. Ale nebýt strašného trapasu, nebyly by mé vzpomínky vůbec špatné. Bohužel nám tehdy nějak nedošlo, jak „báječně“ je autobus nasvícený lampou, která stojí za ním. A také jsem byla zřejmě poměrně hlučná, a tak jsme celému zájezdu zahráli divadlo, či spíše stínohru.
Ráno na mě především muži koketně pomrkávali, pochechtávali se. Nejdřív jsem nechápala proč, ale Judita mi vše brzy vysvětlila. Ona sama sice spala, ale ráno na toaletách s ní vše podrobně probírala paní, co spala vedle ve stanu. Naše siluety mluvily jasně, půl kempu prý bylo vzhůru. „Jsi prostě filmová hvězda stínohry pro dospělé!“ sdělila mi se smíchem, do něhož mně samotné rozhodně nebylo. Chvíli jsem byla dokonce přesvědčená, že z Francie prchnu po svých.
