Facebook
Instagram
Anežka sice má vlastní bydlení, ale o Vánocích se obvykle vrací k rodičům a stráví u nich pár dní. Letos se jí do toho moc nechce, protože má obavu říct jim, že nevede zajímavý život.
Je mi čtyřiadvacet, všechno mám jen před sebou. Alespoň si to tak říkám každý den, protože můj život je docela šedivý. S nikým nechodím a nemůžu se ani pochlubit zajímavou prací.
Život jsem si představovala trošku jinak
Vždy jsem si myslela, že po maturitě si najdu práci, která ani nemusí být extra dobře placená, ale bude mě bavit. Pak poznám fajn kluka, vezmeme se a tak dále. Z tohoto plánu zatím mám splněnou jenom jednu věc. Mám práci, která není extra dobře placená. Nic víc...
Před pár lety jsem zapadla do jedné firmy, kde posilovali marketingový tým. Zvedám telefony, píšu e-maily a řeším podklady, ale není to nic, co by si vyžadovalo kreativní přístup. Doufala jsem, že se to časem změní, ale bylo mi naznačeno, že buď budu dělat tohle, nebo se najde někdo jiný.
Můj osobní život také nestojí za moc. Nějak nemůžu natrefit na kluka, který by stál o dlouhodobý vztah. Pár známostí jsem měla, jenže nakonec se každý sbalí a jde o dům dál...
Čekají mě Vánoce u rodičů
Pokud bych to měla shrnout, tak momentálně jen existuji. Nemám pocit, že bych byla nešťastná. Funguji. Chodím do práce, na skleničku s kamarádkami a někdy si sama vyrazím do kina. Docela mi to vyhovuje.
Vrásky mi přidělává jenom jedna věc. U nás v rodině je zvykem, že se o Vánocích všichni sejdeme a jsme pár dní spolu. Letos na to vůbec nemám náladu. Při představě, že bych měla sedět s rodiči u stolu a mamka se bude vyptávat, co dělám a jak se mi vede, jsem v rozpacích už teď.
Nemám se čím chlubit. Naši sice na nic netlačí a nechávají všechno na mě, ale já sama se cítím blbě. Co jim mám říct? Že mě práce nenaplňuje, žiju od výplaty do výplaty a orgasmus mám tak jednou za měsíc?
Možná se raději hodím marod
Přemýšlela jsem nad tím, jak se z Vánoc u rodičů vyvléknout co nejlépe. Nemám peníze na dovolenou v tropech, na lyže mi to taky nevychází. Možná jen na poslední chvíli zavolám mámě, že mě něco chytlo a musím ležet.
Pak si opravdu zalezu do postele a budu celé dny koukat na pohádky. Nemám se zkrátka čím chlubit. Doufám, že příští rok bude lepší.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
