
Iris se těšila na první koncert svého nového přítele a chtěla se pochlubit rodině a přátelům. Nedopadlo to dobře. Hudba nikomu nesedla a Iris se styděla. Pak jí ale došla důležitá věc.
Konečně jsem si našla vysněného muzikanta. Tvrdě dřel s kapelou na první koncert. Pozvala jsem všechny známé, ale byl z toho trapas. Přesto mám svého nadšeného umělce ráda.
Muzikanti mě vždy přitahovali
Odmala jsem věděla, že budu chodit s muzikantem. Mám obecně ráda umělce, ale hudebníci jednoznačně vedou. Obdivuji jejich zapálení pro hudbu, cit pro hloubku a často rozervanou duši. Nesčetněkrát jsem byla platonicky zamilovaná do někoho z kapel, na jejichž koncerty jsem chodila. Občas jsem s někým z nich měla malý románek.
Pak se u nás v práci objevil Luboš, který se mi moc líbil. O to víc, když přiznal, že má kapelu. Zkoušeli třikrát týdně a brzy je měl čekat živý koncert. Podle hudby, kterou poslouchal, jsem usoudila, že to bude můj šálek kávy. Začali jsme spolu randit. Nemohla jsem uvěřit tomu, že frontman kapely chodí právě se mnou.
Vyprávěla jsem o tom všem na každém kroku. Chlubila jsem se, že mám budoucí hvězdu a milujeme se. Luboš mi pustil ukázku jejich tvorby a já byla nadšená. Nečekala jsem, že budou tak skvělí. Na první koncert jsem pozvala celou rodinu a kamarády. Chtěla jsem, aby se klub zaplnil. A samozřejmě jsem se pyšnila svou drahou polovičkou.
Koncert byl katastrofa
Nedopadlo to podle mých očekávání. Dorazili všichni, bohužel. Bylo by snad lepší, kdyby někteří nemohli. I když by jim účastníci večera jistě s gustem povyprávěli. Nejprve nešel dobře zvuk, což by ještě byla dobrá zpráva. Zvukař byl pěkný amatér, stejně jako každý člen kapely. Bohužel, včetně mého kluka.
Když to kluci rozjeli, málem jsem se propadla hanbou. Příšerná muzika, nesourodé zvuky, rytmus mimo a rozladěný hlas i kytara. Bylo to snad schválně? Moje sestra s matkou si začaly pobaveně šuškat. Kamarádky měly oči v sloup, kámoši se nahlas smáli. Babička si vyndala naslouchátko. Asi nejhorší skladbu s trapným textem věnoval Luboš svojí holce, tedy mně.
Celá rudá jsem na něj zamávala a chtěla se zahrabat do písku. Nakonec chtěli muzikanti skákat do chumlu svých fanoušků. Poskládaného z několika kamarádů. Neobešlo se to bez několika ošklivých pádů z pódia. Moji známí se loučili ještě před přídavkem s tím, že spěchají domů. Já bych nejraději šla také pryč. Jenže Luboš byl úplně nadšený a já jsem do něj blázen.
Důležitá je láska k hudbě
„To vůbec neznělo, jako to, co jsi mi tuhle pouštěl,“ pípla jsem později nesměle, abych Luboše neranila. „To ale nebylo naše, jen jsem ti chtěl pustit ten grif,“ odpověděl nevinně. Nepochopil, že došlo k velkému omylu. Přišlo mi ale roztomilé, jak považoval koncert za zlomový okamžik v životě. Radoval se, jako malý kluk.
Slavný muzikant z mého kluka určitě nebude, ale vášeň k tvorbě mu nemůžu upřít. Moje okolí se na Lubošovo umění tváří skepticky a na další koncert asi nikdo z nich nepřijde, ale už mi to nevadí. Podstatné je, že je ten kluk do něčeho nadšený a má mě rád. Kvalitní hudbu přenecháme jiným a je čas, abych už také dospěla.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




