Fyzioterapeut hollywoodských hvězd a také sportovců Michal Novotný navštívil talkshow LifeeTalk. Promluvil o své práci pro nejzářivější celebrity světa, mezi kterými najdeme herce Orlanda Blooma, Chrise Hemswortha, Keanu Reevese, Rafaela Nadala, Tomáše Berdycha nebo Rogera Federera. Existuje něco, co úspěšné osobnosti spojuje, a co lze přenést i do naší denní rutiny?
Fyzioterapeut Michal Novotný žil od svých šestnácti let ve Španělsku, posledních pět let ale pendluje mezi Tenerife a Českem. Je autorem knižních bestsellerů Sport je bolest, Za hranice odolnosti nebo nejnovější Tajemství zdravého pohybu. Zájemci, kteří Michala chtějí poznat osobně a také lépe porozumět svému tělu, si nesmí nechat ujít jeho seminář Cesta za zdravím, který proběhne 22. listopadu na pražském Chodově. Michal Novotný zde představí přístup, který spojuje jeho dlouholeté zkušenosti z práce s vrcholovými sportovci a nejnovější poznatky z fyzioterapie a prevence.
„Neexistuje univerzální pravidlo. Jediné, co bychom si všichni měli vzít od těchto sportovců, je být k sobě přísný a mít disciplínu. Když už se pro něco rozhodnu, tak to dělat pravidelně, denně,“ zamýšlí se Michal v talkshow LifeeTalk, kde nechal nahlédnout do zákulisí práce s těmito světově známými VIP legendami. „Nehledat výmluvu – není čas, počasí nepřeje – ale mít ten den zorganizovaný natolik, aby se tam vždycky našel čas pro tělo, mysl, pro rodinu a pro práci.“
Fyzioterapeut Michal Novotný: Rafael Nadal vždy hledá chybu v sobě, proto je tak úspěšný
Michale, o vás je známo, že jste fyzioterapeutem známých osobností. Jak moc o nich můžete hovořit? Existuje nějaké zpovědní tajemství?
Respektuji jak zdravotní stav každého pacienta, tak i jeho osobní věci, se kterými se mi může v určitých situacích svěřit. U každého případu je to rozdílné. Se sportovcem, se kterým jsem trávil čas třeba osm let, v letadlech, na hotelích, tak tam se pochopitelně ten profesionální vztah přetavuje v přátelství a člověk je najednou v užším okruhu jeho lidí. Nicméně já se čím dál tím víc snažím ponechávat tu osobní stránku stranou a soustředit se čistě jen na tu zdravotní. Protože to tomu nesvědčí. Jakmile tam vznikne nějaké přátelství, tak ta profesionální stránka jde často stranou. Já se to snažím limitovat opravdu jen na to, co ten určitý pacient chce získat. Jestli je to v okruhu zdraví, kondice, u herců často ztratit váhu nebo naopak vyrýsovat svaly. Snažím se tu osobní stránku nechávat stranou.
Tenista Rafael Nadal, který je také vaším klientem, měl za svoji kariéru velké množství zranění. Vy jste u nápravy některých konkrétních byl?
Každé tělo je jinak náchylné na základě jeho struktury, typu svalů, zátěže. U těch velmi talentovaných sportovců se často stává to, že v pubertě, v patnácti nebo šestnácti letech, o nich už všichni ví, že to budou velké hvězdy, a tak jim trenéři dávají větší zátěž. Turnaje o ně mají větší zájem, dávají jim víc peněz, takže najednou je tam velký skok v intenzitě. To je taková základní věc v té pubertě – nedávat příliš velkou zátěž. Sledovat. Tam se šlo trošku přes jeho hranice. Začalo to jedním zraněním, potom druhým… každý sportovec si prochází velkým množstvím zranění, to je fakt. Někdo víc, někdo míň. Je tam faktor genetiky, typu tréninku, psychiky. To se prolíná. Myslím, že přes všechna jeho zranění byla jeho kariéra neuvěřitelně úspěšná. Uměl si s těmi zraněními poradit na jedničku.
Zaujalo mě, když jste někde vyprávěl, že si během zápasu ani nevšimnul, že má rozbitou raketu. Jak moc je Nadal cílevědomá, ambiciózní osobnost?
Řekl bych, že on je jedna z těch nejsilnějších. Myslím si, že všichni hráči by se od něj mohli a měli učit. Od mala byl vedený k tomu, aby respektoval nejen svého oponenta, svůj tým, rozhodčího, ale také obecenstvo, a nikdy nesváděl vinu na někoho jiného. Vždycky hledal vinu ve výsledcích, v sobě. A to bylo i v případě, kdy hrál se zlomenou raketou a myslel, že je chyba v něm, ne v té zlomené raketě.
To není moc zdravý přístup, ten člověk si psychicky nakládá až příliš.
To ano. Ale možná je to ten důvod, proč to dotáhl tak daleko. Člověk si neustále klade nové a nové cíle, je k sobě přísný, konstantní, a takhle se dosahuje těch velkých výsledků.
Co si můžeme vzít od slavných sportovců
Pracoval jste také s Tomášem Berdychem. Čím se právě on tak odlišuje, že se dostal až do top 10 nejúspěšnějších tenistů světa?
Zase – určitě je tam ten faktor, že byl talentovaný. Ale ten talent je bez silné disciplíny slaná voda. Je velmi důsledný, stále hledal příležitosti, jak může něco zlepšovat. A i když byl v té desítce, tak stále hledal – i přese mne – jaké typy cviků by měl dělat, co by mohl změnit, aby byl ještě lepší, a to ho stále hnalo dopředu. Přestože měl vynikající výsledky, tak nikdy neusnul na vavřínech, což se spoustě jiných hráčů stalo. Když dosáhli určitého výsledku, tak potom už si mysleli, že všechno půjde samo. Ale ono to je čím dál těžší, pokračovat ve stejné dynamice a udržet si výsledky. Takže měl vysokou disciplínu, byl k sobě přísný, a myslím, že i ta jeho studená mysl, určité potlačování emocí, mu pomohlo k soustředění na jeho hru.
Potom je mezi vašimi klienty Roger Federer. Existuje něco z jeho denní rutiny, co bychom si i my mohli převzít do našeho života?
Já to popisuji v mé knize. Neexistuje žádná univerzální rada, žádný univerzální cvik, protože každý jsme z jiného masa a máme jinak nastavenou mysl. Když se podíváme na Federera a zmiňovaného Nadala, tak to jsou dva absolutně rozdílní hráči. A to jak po stránce fyzické – vidíme Nadala s velkou svalovou hmotou, Federer je spíše štíhlejší postavy s menší svalovou hmotou – a i ten jejich přístup. Jeden je spíše flegmatik, Federer, a Nadal je spíše melancholik. Když se na ně podíváme těsně před vstupem na centrální kurt, tak vidíme jasný rozdíl. A to, co dělá jeden, by nefungovalo u druhého – pro jeho tělo i mysl. Proto neexistuje univerzální pravidlo. Jediné, co bychom si všichni měli vzít od těchto sportovců, je být k sobě přísný a mít disciplínu. Když už se pro něco rozhodnu, tak to dělat pravidelně, denně. Nehledat výmluvu – není čas, počasí nepřeje – ale mít ten den zorganizovaný natolik, aby se tam vždycky našel čas pro tělo, mysl, pro rodinu a pro práci. Musí to být všechno v rovnováze.
Filmový Thor drží moji speciální dietu, říká Michal Novotný
Chris Hemsworth, herec a představitel filmového Thora, je známý tím, jak extrémně na sobě fyzicky maká. Předpokládám, že jste musel jeho fyzickou námahu trochu korigovat, aby se úplně nezničil.
Moje práce se u něj ze začátku soustředila jen na jeho bolesti a zdravotní problémy, které měl. Potom, když zjistil, že mám i vědomosti nebo zkušenosti ze cvičení, tak mě požádal, abychom si spolu zkusili jít zacvičit.
Vy jste spolu chodili cvičit?
Každý den. A tam také bylo vidět, že on s tím jeho způsobem cvičení na jeho tělo výsledky měl, já na svém těle ne, a to jsme dělali to samé. Já jsem úplně jiný somatotyp než on. A takhle to často je – začnu u léčení, potom doporučím pár cviků, začneme cvičit, a ten pacient najednou cítí nějakou zvídavost – „Pojďme ještě vyzkoušet, jak bys udělal tohle.“ A najednou jsme se dostali od léčení ke cvičení, a od cvičení najednou ke stravě. Takže mě nakonec propojili s jeho soukromým kuchařem, abych mu trochu uspořádal i stravu, protože na sobě rád zkouší různé typy diet a přístupů. Takže jsem měl tu čest se podílet nejen na jeho léčení jako fyzioterapeut, ale i na jeho cvičení jako kondiční trenér.
Jaký typ diety jste mu doporučil? Středomořskou? Ketodietu?
Ne, tam se nejedná o klasickou dietu, já nejsem příznivcem diet. Jídelníček se uspořádá na základě zátěže, kterou ten člověk má, a na základě zranění. Protože každá struktura potřebuje trochu jiný přísun minerálů. Takže spíše to bylo postavené na makroživinách. To znamená konkrétní procenta proteinů, a je to odvinuté od toho, zda jsme více cvičili vytrvalost nebo sílu. Ale kdybychom si měli říct jednu dietu, která je normálnímu člověku nejvíce prospěšná, tak je to určitě ta středomořská.
Platí to i v Česku, když zde nemáme moře? Někdo namítá, že Italům nebo Řekům se ta dieta drží mnohem lépe.
To jsou zase výmluvy. Ryby najdeme všude a je to o tom najít jistou rovnováhu. Není třeba jíst ryby každý den, ale mít je jednou nebo dvakrát týdně. Ale nemít každý den omáčky, nemít každý den maso. Nejsem zastáncem toho vytáhnout jedno jídlo úplně ze stravy, ale najít pro toho daného člověka v dané pozici, ve které se nachází, tu ideální rovnováhu.
O čem dalším promluvil fyzioterapeut Michal Novotný:
- Jak se zotavil z těžkého zranění, kdy spadl z výšky 10 metrů
- Proč nám škodí dlouhodobé sezení a jak vykompenzovat nedostatek pohybu
- Proč je dobré dávat si v práci pravidelné přestávky po 45 minutách soustředění
- Proč se vyplatí běhat pozadu
- Jaký ranní rituál známých osobností můžeme napodobit
Na fotografie Michala Novotného s některými z jeho slavných klientů se můžete podívat v naší fotogalerii.








