Facebook
Instagram
Jana se zamilovala do kolegy. Přitažlivost byla oboustranná, jako by se znali roky! První schůzka byla nesmírně romantická, z druhé však Jana s panikou utekla.
V naší firmě pracuji už pět let, a i když jsem měla pár kolegů, se kterými jsem si dobře rozuměla, a občas i trochu koketovala, nikdy mě nenapadlo, že bych si právě v práci našla přítele. Ale pak se objevil Tom; vysoký, pohledný, sebevědomý a nezadaný! Od prvního okamžiku jsme si lidsky i pracovně neuvěřitelně rozuměli. Brzy jsem si uvědomila, že se do kolegy zamilovávám. Díky bohu se zdálo, že mu ani já nejsem lhostejná! Když přišlo pozvání na večeři, těšila jsem se jako puberťačka.
První polibek mě doslova omráčil
Večeře byla dokonalá. Seděli jsme v útulné restauraci, povídali si o životě, o dětství, rodičích i minulých vztazích. Měla jsem pocit, jako bychom se znali roky. Když mě doprovodil k domu, chvíli jsme rozpačitě stáli u dveří. Pak přišel ten okamžik!
Jeho rty se dotkly mých... Líbali jsme se celou věčnost. Nejraději bych ho pozvala nahoru, ale sex na prvním rande neuznávám. Zamilovala jsem se až po uši a doufala, že to bude konečně ten pravý.
Návštěva u něj mě šokovala!
Když mě pozval na druhou večeři, tentokrát však k sobě domů, bylo mi jasné, že už nepůjde jen o nevinné líbání. Těšila jsem se. Jenže jsem netušila, že mě čeká šok, který pohřbí naděje, které jsem do vztahu vkládala.
Když jsem vstoupila do jeho bytu, všechno se zdálo normální, až do chvíle, kdy jsem zahlédla první terárium a v něm obrovského, ohavného chlupatého pavouka! A pak jsem viděla další a další. Obývací pokoj byl plný polic s terárii a poloprůhlednými krabičkami všech velikostí.
„Kolik jich máš?“ vyhrkla jsem a snažila se zachovat klid a volně dýchat. „Tak kolem čtyřiceti druhů. Jsou úžasní, viď? Každý z nich má jinou osobnost,“ odpověděl nadšeně, a popisoval mi jednoho pavouka za druhým. Jenže já neviděla nic. Všechno se mi začalo rozmazávat, srdce mi bušilo a jediné co jsem chtěla, bylo utéct. Trpím totiž arachnofobií!
Láska přenáší hory, ale přes pavouky mě nepřenesla
„Tome, musím okamžitě pryč! Jsem arachnofobik“ vyhrkla jsem, když jsem konečně mohla opět mluvit. Cítila jsem, jak se mi třesou ruce a srdce mi buší tak hlasitě, že ho Tom musel slyšet. Jenže on na mě zíral jako by nechápal, co mu říkám.
Poté se mi pokoušel vysvětlit, jak jsou ti „tvorečkové“ miloučcí a úžasní. Dokonce začal po jednom šmátrat v teráriu, že mi ukáže, jaký je to mazel. Vůbec nevím jak, ale najednou jsem stála před Tomovým domem. Vyběhl za mnou, snažil se mě uklidnit, pohladit, ale odstrčila jsem ho. Představa, že mě hladí rukou, v níž držel tu příšeru byla šílená.
Náš vztah skončil stejně rychle jako začal. Láska možná přenáší hory, ale mě přes mou fóbii nepřenesla. Nemohu milovat muže, který miluje a sahá na pavouky. Nesnesla bych jeho doteky, stále bych viděla osm hnusných nohou. Jen když to píši, tak mě mrazí!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
