Zuzka (31): Měla jsem strach ze samoty. První rande po rozchodu mě ale přesvědčilo, že být single je nejlepší volba

Od střední školy jsem byla pořád ve vztahu. Jeden skončil, druhý začal a já jsem nikdy neměla ani měsíc jen pro sebe. Vždycky jsem tvrdila, že mi to tak vyhovuje, že jsem prostě vztahový typ. Pravda byla jednodušší: bála jsem se být sama. Neuměla jsem to.

Linda (34): Všechny moje kamarádky jsou vdané a mají děti. Myslela jsem si, že jsem pozadu, ale změnila jsem názor

Nemohla jsem se najít

Před pár měsíci jsem ale ukončila pětiletý vztah, který mě vyčerpal způsobem, o jakém jsem si nemyslela, že je vůbec možný. Nebyl tam křik každý den, žádná velká dramata, ale spousta malých věcí, které mi postupně braly sebevědomí, chuť něco plánovat a nakonec i pocit, že jsem normální člověk. Když jsem ho opustila, všichni říkali, že mi bude líp, že se nadechnu a začnu znovu.

Jenže to se nestalo. Pořád jsem byla napjatá, pořád jsem se přistihovala, že si dávám pozor na vlastní názory, jako kdyby mi je někdo mohl kdykoli omlátit o hlavu. Přesto jsem si řekla, že zkusím randit, abych sama sebe přesvědčila, že jsem v pohodě. A tak jsem šla na první rande. Říkala jsem si, že stačí kafíčko, neformální pokec, nic velkého.

Jirka (32): Byli jsme skvělá parta kamarádů, dokud jeden z nás nezažil velký úspěch

Takhle to nechci

Jenže hned během první hodiny jsme se dostali k tomu, jak by podle něj měla žena ve vztahu fungovat. Ne že by se ptal. On mi to rovnou řekl, s takovou samozřejmostí, že jsem na okamžik nebyla schopná ani klidně sedět. „Podle mě by se ženská měla o muže starat, víš jak to myslím? Večeře na stole, pivko v ruce.“ Smál se u toho a já na něj valila oči.

Jak jsem tam tak seděla naproti úplně cizímu chlapovi, měla jsem pocit, že jestli se hned nezvednu, utopím se v něčem, co už jsem jednou málem neunesla. Když jsem odcházela, myslela jsem jen na to, že je čas být sama. Ne z trucu, ale protože jsem to nikdy nezkusila a možná právě to teď potřebuji nejvíc.

Ten večer jsem seděla otřesená doma a nevěřila vlastnímu zážitku. Ten muž mi ještě napsal, že bych se nad sebou měla zamyslet, že takhle si žádného muže neudržím a mohla bych taky skončit sama. Nejprve mě naštval, ale pak jsem se nadechla, uklidnila jsem se a napsala mu zpátky, že to vůbec nevypadá jako špatná vyhlídka.

Matylda (35): Manžel si ani nevšiml, že jsem odešla. Běžecká skupina mi dala život, který jsem doma neměla

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].