
Linda si o sobě dlouho myslela, že jí ujíždí vlak. Je single a je poslední ze svých kamarádek, která nemá děti. Ale když zjistila, že jí přítelkyně zavidí její klid a pohodu, začala se na svůj život dívat jinak.
Všechny moje kamarádky mají děti. Některé jedno, jiné už druhé nebo třetí. Jsem poslední, kdo je single a bez dětí, a dlouho jsem to brala jako osobní selhání. Roky jsem brečela do polštáře, že jsem něco prošvihla, že mě život obchází obloukem. Ony řešily kočárky a školky, já termíny v práci a ticho v bytě.
Byl to hotový chaos
Nedávno jsme se po delší době sešly na kafe. Všechno bylo jako vždycky: povídání o únavě, nedostatku spánku, partnerských hádkách a o tom, kdo z dětí zase kousal koho. Kolem nás běhala banda uječených dětí, které se přely o pastelky a tahaly za ubrus. Já seděla, upíjela cappuccino a poprvé mě napadlo, že ten můj klid není prázdnota, ale výhoda.
Pozorovala jsem je. Mluvily přerušovaně, každou chvíli odbíhaly, uklidňovaly, utíraly nosy a čokoládu z čela. Vypadaly unaveně a taky trochu rezignovaně. Když se některá z nich pokusila navázat na jinou, další dítě už padalo ze židle.
Já jsem jen seděla, držela horký hrnek v ruce a cítila jsem zvláštní klid. Uvědomila jsem si, že ten pocit už mám nějakou dobu. Ne proto, že bych děti nechtěla. Ale proto, že jsem poprvé přestala mít pocit, že musím něco dohánět.
Závidí mi
Když se rozcházely, slyšela jsem větu, která mě překvapila. „Ty kráso, já té Lindě ten její klid a pohodu někdy závidím.“ Řekla to jen tak mimochodem, bez hořkosti. Nikdy by to nepřiznala otevřeně, ale v jejích očích bylo něco, co jsem dřív přehlížela – únava z nekonečné odpovědnosti, kterou já jsem zatím nepoznala.
Cestou domů jsem si uvědomila, že roky jsem se srovnávala s něčím, co nebylo nikdy moje měřítko. Nebyla jsem pozadu. Jen jsem šla jinou cestou, která má svoje výhody i svoje nevýhody. A najednou už mi to vůbec nepřipadá tak špatné. Začala jsem si to užívat.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




