Jana (52): Drzé poznámky mladých dívek na mou postavu mi zničily léto. Na koupaliště už mě nikdo nedostane

To, že už nemám prsa jako ve dvaceti, beru jako fakt. Je mi 52 a gravitace je neúprosná. Žádné krémy ani cvičení na to zásadně nepomohly.

Iva (20): Máma mě veřejně shazuje kvůli mé postavě. Už s ní nevydržím v jednom domě

Po rozvodu jsem přibrala deset kilo

Celý život jsem byla aktivní a hlídala si figuru. Bohužel, rozvod se na mně krutě podepsal. Zůstala mi povolená kůže na břiše a viditelné strie. V oblečení to nebylo znát, ale ve spodním prádle jsem se za sebe styděla. Sebevědomí mi nepřidal ani fakt, že si manžel našel výrazně mladší partnerku.

Jeho odchod jsem snášela velmi špatně a svůj žal jsem začala utápět v jídle. Litovala jsem se u tabulky čokolády a měla jsem dojem, že když jsem v padesáti zůstala sama, můj život skončil. Noční nájezdy na lednici se pochopitelně projevily na mé váze. Přibrala jsem neuvěřitelných deset kilogramů. V novém těle jsem se necítila vůbec dobře, a tak jsem začala počítat kalorie pomocí aplikace v mobilu. Poctivě jsem si zapisovala každý kousek jídla.

Anna (38): Shodila jsem dvacet kilo a získala sebevědomí. Pro mého manžela to byl důkaz nevěry

Neodolala jsem výletu na koupaliště

Svou postavu jsem nepoznávala. Dříve stačilo pár dní se omezit a kila šla dolů. Teď to bylo jiné. Nejenže jsem nehubla, ale váha se spíše plíživě zvyšovala. Navíc jsem se neustále cítila nafouklá. Lékařka mi doporučila doplňky stravy na přírodní bázi, které měly pomoci srovnat hormonální hladinu.

Nová naděje, že se vše zlepší, mě trochu uklidňovala. Bylo parné léto a já se nechala zlákat na koupaliště. Přestože jsem se v plavkách necítila jistě, uklidňovala jsem se tím, že jsou tam i mnohem silnější lidé než já. Oblékla jsem si jednodílné plavky a usadila se na lehátku kousek od bazénu. Dopoledne jsem tam byla skoro sama, plavala jsem a četla si.

Jolana (33): Dojídám po dětech a neumím se ovládnout. Moje láska k jídlu mě děsí, i když manželovi kila navíc nevadí

Řeči drzých holek mi dodnes zní v hlavě

Odpoledne si lehátka vedle mě zabrala parta čtyř dívek. Byly samozřejmě mladé, štíhlé a sebevědomé. Na sobě měly sotva viditelné bikiny, provokativně se natíraly olejem a fotily se. Zvedla jsem se a šla k bazénu. Když jsem kolem nich procházela, zaslechla jsem za zády: „Tý jo, tak ta paní má teda odvahu. Fuj, viděly jste tu celulitidu na stehnech? To je odporný. A to břicho... Starý ženský by sem vůbec neměly lézt. Člověk aby se z toho nepozvracel.“

Ponořila jsem se do vody a tvářila se, že nic neslyším. Bylo mi do breku a děsila jsem se cesty zpět k lehátku. Zůstala jsem ve vodě skoro hodinu, než jsem sebrala odvahu vylézt. S velkým sebezapřením jsem došla ke svému místu, rychle se zabalila do osušky a lehla si. Nasadila jsem si sluneční brýle a předstírala, že spím. Čekala jsem, dokud ty slečny neodešly. Tento zážitek se mi stal loni v létě. Dnes mám sice o deset kilo méně než tehdy, ale stejně si připadám ošklivá, stará a nechtěná. Netuším, jestli letos najdu odvahu jít na veřejné koupaliště.

Alice (27): Rodinná oslava mě zklamala. Tolik nechutných poznámek jsem už dlouho neslyšela

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].