Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Maminka Ivy během posledního roku zhubla dvacet pět kilo a změna vzhledu jí výrazně zvedla sebevědomí. Bohužel si jej zvedá dál na úkor své dcery. Tu shazuje, popichuje, udílí jí nevyžádané rady, jak zhubnout…
Je mi dvacet let a nikdy jsem neměla problém se svým vzhledem. Nejsem vychrtlá modelka, ale ani nemám velkou nadváhu. Od přírody mám širší boky, silnější stehna a plnější prsa. Prostě ženskou postavu a mužům se zjevně líbím. Moje mamka byla vždycky podobný typ ženy, ale s výraznou nadváhou. Jenže před více než rokem začala hubnout a podařilo se jí výrazně zhubnout. Dnes váží dokonce méně než já. Místo toho, aby si své proměny užívala, začala se trefovat do mě – přesněji do mého těla. Zpočátku jsem tomu nevěnovala pozornost, ale dnes už to nejde přehlížet.
Srovnává nás
První narážky přišly nenápadně. Když jsme byly nakupovat, podala mi jedny kalhoty a se smíchem řekla: „Ty na sebe asi přes ty své kytičky nenarveš, ale mě určitě budou. Dej je sem.“ Nejdřív jsem se zasmála taky. Jenže podobných poznámek začalo přibývat.
Neustále se někde chlubí, že občas oblékne i velikost S, zatímco já nosím zpravidla L. Permanentně slýchám rady typu: „Kdybys trochu ubrala sladké, měla bys nohy jako já.“ Přitom moc dobře ví, že sladkostmi se nepřejídám a moje stehna vypadala stejně už na základní škole. Když jsem jí jednou řekla, že mi její poznámky nejsou příjemné, jen protočila oči. „Ježiš, ty nemáš žádný smysl pro humor.“
„Vtipné“ je, že mamka nezhubla jen vlastní vůlí. Pomohly jí injekce, které jí předepsal lékař. Nijak jí to nevyčítám, je to její věc a jsem ráda, že je se sebou spokojená a je zdravější. Ale nechápu, jak pak může poučovat druhé!
Hubnutí jí změnilo víc než jen postavu
Táta od nás odešel, když mi bylo deset. A před dvěma lety ji pak opustil i přítel. Myslím, že právě to bylo impulsem, aby se sebou něco dělala. Tehdy byla nešťastná a brečela mi na rameni. Dnes si utvrzuje vlastní hodnotu tím, že mě sráží. Je to nefér!
Zhruba před týdnem jsem si vyslechla: „Ve tvém věku jsem byla jako proutek, nechci vidět, jak budeš vypadat v padesáti.“ To už jsem nevydržela. „Mami, vždyť jsi ještě před rokem byla obézní a bez injekcí bys těžko vypadala jako nyní!“ Máma udělala příšernou scénu.
Snažím se nereagovat, ale bolí to
Křičela na mě například: „Tak se zblázni, že ti chci poradit!“ Jenže já ji o žádné rady nežádám. Nepotřebuji zhubnout a hlavně nepotřebuji poslouchat neustálé srovnávání od vlastní matky. Poslední kapkou byla víkendová rodinná oslava. Před všemi se na mě podívala a řekla: „Když budeš chtít, dám ti kontakt na svého doktora, aby s tebou něco udělal.“ U stolu nastalo trapné ticho. Já se jen usmála a odpověděla: „Děkuju, jsem se sebou spokojená.“ Navenek jsem působila klidně, ale uvnitř se ve mně vše vařilo.
Celé mě to strašně moc mrzí. S mamkou jsme měly docela hezký vztah. Ale nyní zcela vážně přemýšlím, že se ve svých dvaceti letech sbalím a najdu si nějaký sdílený pronájem. Už ty její příšerné řeči nemohu vydržet. Možná by to našemu vztahu pomohlo. Ztratit mámu rozhodně nechci, ale její „jedy“ už nechci jen tiše polykat.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
