Petr (44): Vážím 133 kilo. Při posledním letu jsem zažil takové peklo, že od té doby jen šlapu na rotopedu

Příběhy o životě: Vážím 133 kilo. Při posledním letu jsem zažil takové peklo, že od té doby jen šlapu na rotopedu
Zdroj: Unsplash

Petra trápí nadváha a každá cesta MHD je pro něj noční můrou. Až ponížení, které zažil během letu do Londýna, ho ale motivovalo k tomu něco se sebou udělat. Jedna spolucestující totiž vedle něj odmítla sedět, a na palubě tak vznikl nepříjemný konflikt.

Jana Jánská
Jana Jánská 11. 02. 2024 13:00

Byl to jeden z nejhorších zážitků v mém životě. Cesta letadlem do Londýna, kterou jsem si na začátku představoval jako parádní výlet, se změnila v noční můru. Vinou nadváhy mívám problémy v MHD a většinou jim předcházím tak, že si nesedám. V letadle jsem si ale sednout musel a skončilo to nepříjemným konfliktem.

V letadle jsem měl problém vejít se na sedadlo

Naposledy jsem letěl před čtyřmi lety. To jsem byl ještě o třináct kilo lehčí, a i když to nebylo moc pohodlné, do sedadla jsem se vešel. Tentokrát už jsem měl problém se tam vůbec nasoukat, záměrně jsem si vybral krajní místo do uličky.

Naklonil jsem se co nejvíc stranou od starší spolucestující, která seděla po mé levici. "Promiňte, můžete trochu posunout? Jsem tady celá utlačená," ozvala se po chvíli. "Omlouvám se," zakoktal jsem a snažil se co nejvíc odsunout do uličky.

Spolucestující si na mě stěžovala letušce

A už to tady bylo zase. Ten nepříjemný pocit, kdy se za sebe stydím a nejradši bych se zahrabal. Starší dáma mi neustále dávala najevo, jak moc ji moje tělesné proporce omezují. Snažil jsem se co nejmíň pohybovat a počítal minuty do konce letu.

Ale znáte to, je to jako když počítáte ovečky – najednou jsem usnul. Po chvíli mě probudil hovor. Spolucestující si stěžovala letušce: „Nejenže je pán jak velryba, ale ještě k tomu chrápe. Odmítám takhle cestovat, zaplatila jsem si za pohodlí a chci vrátit peníze.“

Od té doby na sobě dřu, abych zhubl

Asi ani nemusím psát, jak jsem se cítil. Bylo jako dostat políček. Nezmohl jsem se na slovo, jen jsem si stoupl. Letuška někam odběhla a starší dáma pokračovala: „To přece není možný, abych celou cestu trpěla kvůli tomu, že se někdo vyžere do takových rozměrů.“

Někteří cestující jejím urážkám přizvukovali. Naštěstí se brzy vrátila letuška s tím, že pro mě našla místo v první třídě: „Nic si z toho nedělejte, to se stává. Příště si kupte sedadlo do první třídy. Jsou prostornější a budete mít víc místa na nohy,“ uklidňovala mě.

Na cestu zpátky jsem si koupil dvě sedadla, jelikož první třída byla obsazená. Let tentokrát proběhl bez problémů. Zážitek to byl ale natolik silný, že jsem ho nemohl dostat z hlavy. Po návratu domů jsem si pořídil rotoped a od té doby celé dny šlapu. Incident v letadle mi ukázal, že je na čase něco změnit. Nebude to jednoduché, mám nemocnou štítnou žlázu, ale pod odborným dohledem to snad půjde.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Související články

Další články