Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Jana bojuje se švagrovou už téměř třicet let. Poslední dobou má však pocit, že manželova sestra ovlivňuje jejich vztah víc než kdy dřív.
Kdyby mi někdo před svatbou řekl, že největším problémem našeho manželství nebude nevěra ani spory o děti či peníze, ale manželova sestra, asi bych se mu vysmála. Dnes se tomu už nesměji. S Pavlem jsme spolu přes třicet let a vždycky jsme všechno zvládli. Ale jeho sestru Ivanu už poslední měsíce opravdu nezvládám. Nežárlím na ni jako na ženu, ale na její vliv. Můj muž je pořád spíš její mladší bratr než můj partner.
Má na všechno svůj názor
Ivana je typ člověka, který přesně ví, jak by měli žít ostatní. Ví, kam máme jet na dovolenou, kdy vymalovat byt, jak investovat peníze i co bych měla vařit. A hlavně má potřebu to všechno říkat nahlas. „Neblázni, to je hloupost, udělej to takhle…,“ slýchám od ní v mnoha podobách celé roky. Zpočátku jsem se tomu smála a také neměla čas – řešily se děti, peníze, bydlení – jednoduše život. Jenže děti vylétly z hnízda, zajištění jsme, a Ivana tak získala větší prostor a pozornost pro své panování.
A Pavel ji bohužel bere velmi vážně. Když navrhnu rekonstrukci koupelny, odpověď zní: „Zeptám se ještě Ivany, ta má dobré nápady.“ Když plánujeme oslavu jeho narozenin, nejdřív volá sestře. A když jsme před rokem uvažovali o koupi menší chaty, rozhodla vlastně ona. „Ivana říká, že je to nevýhodná investice.“ A bylo po debatě.
Připadám si jako třetí do party
Nejhorší je, že Pavel na tom nevidí nic zvláštního. „Je to přece moje sestra, moje rodina, můj nejbližší člověk!“ říká pokaždé. To samozřejmě je. Nikdy jsem mu nechtěla bránit, aby s ní měl hezký vztah.
Jenže v posledním roce mi připadá, že jsme v našem manželství tři. Nedávno jsme seděli u oběda a já navrhla, že bychom si na podzim udělali delší výlet do Itálie. Pavel se usmál. „To zní dobře. Zavolám Ivaně, jestli by nejela taky.“ Neudržela jsem se a bouchla vzteky příborem o talíř. Samozřejmě pochopil, co tím chci naznačit. „Vždyť by byla škoda ji nevzít, přidá nám na benzín a podělíme se o ubytování. A co zajet do Říma? To si vždycky přála…“ řekl. Málem jsem po něm hodila talířem.
Možná přeháním
Před pár dny jsme se kvůli tomu zase pohádali. Manžel mě velmi urazil. „Hele, ty normálně žárlíš! Měla bys být ráda, že máme se ségrou hezký vztah a že neběhám za ženskými,“ vyjel na mě a pak začal vyjmenovávat, co všechno pro nás švagrová udělala. Na to nešlo nic říct, ale také to neznamenalo, že budu najednou šťastná, že ji mám všude v zádech.
Ivana není zlá žena. Nikdy se mě nesnažila urazit ani nám vědomě ublížit. Jen je zvyklá být slyšet, rozhodovat a všechno chtít vědět nejlépe a můj muž je zvyklý ji poslouchat. Dlouho jsem přemýšlela, zda není problém zčásti i ve mně, ale nyní jsem přesvědčená, že se prostě Pavel dodnes nedokázal od starší sestry, která jej zčásti vychovala, odstřihnout. Mám hrůzu z toho, že se k nám jednou nastěhuje. Už jednou to v legraci padlo.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
