Petra (53): Před lidmi je to frajer, doma ustrašený uzlíček nervů. Žárlivost mého muže už překračuje všechny únosné meze

Příběhy o životě: Před lidmi je to frajer, doma ustrašený uzlíček nervů. Žárlivost mého muže už překračuje všechny únosné meze
Zdroj: Pexels

Petra byla mladá a hloupá, když opustila prvního manžela, protože byl příliš hodný a nekonfliktní. Její druhý muž jí sice nudu do života nepřinesl, ale s ním přišlo něco daleko horšího – chorobná žárlivost. Doma musí složitě obhajovat i jiný odstín rtěnky nebo návštěvu kadeřníka...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 17. 06. 2026 11:30

„Letos jedu s tebou a basta,“ vyštěkl na mě manžel, když jsem mu oznámila, že příští týden jedu do Prahy. Už pár dní jsem na něm viděla napětí, které způsobil stres z blížícího se termínu setkání.

Nenechám se ve svém životě omezovat

Můj první manžel byl nudný pohodář. Toleroval mi vše. Nudila jsem se s ním tak moc, že jsem se s ním rozvedla. Až s věkem jsem poznala, že to byl špatný krok. Byl to spolehlivý muž, který byl nekonfliktní a vlastně mi věřil natolik, že mě neomezoval v ničem. Dokonce mě podporoval v mých nápadech. Chtěla jsem jet s kamarádkou na prodloužený víkend... Popřál mi hezký pobyt.

Chtěla jsem si nechat odsát tuk z břicha... Odvezl mě na kliniku. Neptal se, proč a nebyl nikdy podezíravý. Vůbec ho nenapadla myšlenka, že bych to dělala například kvůli milenci. Prostě můj první manžel byl čistá duše. A já husa si nevážila jeho skvělé povahy.

Druhý manžel mi ukázal, že může být hůř

Vztah s druhým manželem je divoká jízda. Je to fajn člověk. Jen má komplikovanou povahu. Je to frajer před okolím, ale ve skrytu duše je to ustrašený kluk. Nevěří sobě, ale ani nikomu jinému. Za vším hledá nějakou lest. A tak celý můj život s ním jsou hádky a usmiřování. Vášnivé milování po hádce, láskyplná vyznání, silné emoce a bohužel i nekonečné spekulace.

Musím se obhajovat. Neustále něco vysvětluji. Proč jdu ke kadeřníkovi, proč mám jiný odstín rtěnky, proč mám nalakované nehty a proč musím spát v Praze v hotelu, když jedu na setkání s kamarádkami ze školy. „Tak nebudeš pít a můžeš jet po setkání domů. Buď tam klidně do konce. Pak sedneš do auta a za tři hodinky jsi doma. Kde je problém?“ tlačil mě manžel.

Letos bude manžel tvrdý oříšek

„Nepojedu v noci domů. Budu unavená a nechci riskovat. Prostě přespím v hotelu a ráno v klidu přijedu,“ odsekla jsem. A pak to začalo. Manžel se letos na mě přichystal pečlivě. Když nezabral nátlak, tak přišel s novou taktikou. Pojede se mnou. „Umím se bavit. Kamarádky budou rády, že budou mít mužskou společnost. Pochopí, že se bojím tě nechat řídit takovou dálku,“ usmál se a políbil mě na čelo.

Podívala jsem se na manžela a odvětila jsem, že já na jeho srazy ze školy taky nechodím. Takže pojedu sama a podle svého scénáře. Máme tichou domácnost. Zase. Jako každý rok. Prostě manžel je žárlivý a představa, že spím sama v hotelu, ho i po několika letech manželství, rozčiluje. Jeho fantazie mu vtlouká do hlavy pikantní obrazy, kde ho podvádím... A on se díky tomu chová jako pitomec. Musím být tolerantní. Je to miláček. Jen je to žárlivec.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články