
Ilona je deset let vdaná za Petra. Když je Ilona doma, Petr je skvělý manžel. Jak Ilona vystrčí paty z domu, stává se z jejího manžela žárlivý blázen. A to Iloně začíná vadit čím dál tím víc.
Před třemi lety jsem po mateřské dovolené nastoupila zpět do zaměstnání. Když jsem byla rozcuchaná, nevyspalá a bez energie doma s malými dětmi, byl Petr samý úsměv. Neustále mi lichotil a neměli jsme důvod se hádat. Jenže v současné době je oheň na střeše takřka denně.
Péče o děti mě zcela pohltila
Šest let na mateřské dovolené mi stačilo. Sociální izolace mi dávala zabrat. Čas s dětmi jsem si užila, dala jsem jim vše, co jsem byla schopná. Na úkor sebe. Za šest let jsem nebyla u kadeřnice. Stříhala jsem si vlasy sama doma. To samé platí o kosmetičce. A na gelové nehty jsem mohla zapomenout. Babičky máme na druhém konci republiky a manžel má časově náročné zaměstnání.
Takže jsem na vše byla sama a odnesla jsem to především já. Oblečení jsem si nekupovala. Přišlo mi to jako vyhazování peněz. Na zahradu nebo dětské hřiště bohatě stačily staré džíny nebo legíny. Přestala jsem se malovat. A stala se ze mě matka, kuchařka a osoba, která hýčkala svého manžela. Zpět do práce jsem se doslova těšila. Poslední měsíc, kdy jsem byla doma, jsem požádala maminku, aby mi přijela pohlídat děti. Vyrazila jsem na nákupy.
Mám extrémně žárlivého manžela
„Ty se nějak do té práce těšíš. Kadeřník, nehty, nové oblečení. To přeháníš, ne?“ nelíbila se mému manželovi moje proměna. Vysvětlila jsem mu, že doba, kdy jsem skákala jen kolem dětí, je pryč. A je na čase myslet i na sebe. Mrzelo mě, že manžel má blbé řeči. Vlastně jsem se chtěla líbit především jemu. Místo pochvaly se mi dostalo urážek. Každý den komentoval můj vzhled. Každé ráno mu přišlo divné, že chci vypadat dobře.
„A proč se tak fintíš? Pro koho? To jako pro kolegy v práci?“ rýpal s každodenní pravidelností. Nebylo v mých silách mu vysvětlit, že to dělám pro svůj dobrý pocit. A taky pro něho, aby byl pyšný, že má vedle sebe ženu, která se o sebe stará a vypadá trochu atraktivně. Petr mi dělal v práci přepadovky. Objevoval se mi v zaměstnání bez ohlášení. Občas mi donesl kávu nebo růži. Ale bylo vidět, že je to spíš kontrola než láskyplné gesto.
Školení, které doma rozpoutalo válku
Minulý měsíc jsem jela na školení s kolegou. Je to muž před důchodem. Ale ani to není argument pro to, aby se Petr uklidnil. Vzal si v zaměstnání dovolenou a na školení mě dovezl. Čekal osm hodin v autě na konec a zase mě dovezl zpět. Říkal, že mi tím zajišťuje pohodlí a bezpečnost. Cítila jsem se jako v kleci. I v práci jsem byla kolegům pro smích. Petr mi zkrátka dělal ostudu.
Za dva týdny mám jet na další školení na dva dny s přespáním. Petrovi je jedno, že tam jedu s kolegyní a budeme spát v jednom pokoji. Petr dělá scény a nechce mě pustit. Vydírá mě přes děti. Jenže děti jsou ten nejmenší problém. Maminka mi přislíbila jejich hlídání. Takže problém má především Petr. Sám se sebou. Se svou fantazií. Se svým nízkým sebevědomím. S tím, jak to má v hlavě nastavené. Čím dál tím víc mi jeho chování leze na nervy. Nedělám nic špatného a stejně jsem obviňována z nevěry. Vyslýchána, co jsem v práci dělala, s kým jsem se bavila. A i když mluvím pravdu, Petr má stejně v hlavě svou verzi.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




