Poprava Julia Fučíka měla proběhnout jinak: Poškozenou gilotinu nahradila oprátka, zmizení těla nahrávalo spekulacím

Julius Fučík (23. února 1903 až 8. září 1943) byl komunistický žurnalista, literární a divadelní kritik a překladatel, autor slavné knihy Reportáž psaná na oprátce, jež se na dlouhá léta stala povinnou četbou. Julius Fučík byl odsouzen a popraven nacisty, což z něj udělalo, po převratu v roce 1948, ikonu tehdejšího komunistického režimu.

Poslední poprava v Československu: Vraha pěti lidí Vladimíra Lulka neuchránil před šibenicí ani geniální herecký výkon

Julia Fučíka odsoudil krvavý Roland

Julius Fučík byl zadržen 24. dubna 1942. Bylo mu jasné, že ho nečeká nic jiného než smrt - nalezli u něj zbraně, což už samo o sobě stačilo pro hrdelní rozsudek. A tak si před Freislerem nebral žádné servítky. Pronesl, že je přesvědčen, že dojde ke vzniku socialistického státu a že Čechy a Morava nebyly a nikdy nebudou součástí Říše.

To všechno působilo na jednoho z nejpřísnějších německých soudců Rolanda Freislera jako červený hadr na býka. Prošlo mu rukou přes 2600 případů a 90 % z nich skončilo trestem smrti anebo doživotním vězením. Nicméně v té době nastala ve věznici v berlínské čtvrti Plötzensee neobvyklá situace. Kvůli spojeneckému náletu byla poškozena místnost s gilotinou i samotný popravčí nástroj. Na vykonání rozsudku tak čekalo více než tři sta vězňů. O tamní poměry se začal zajímat i samotný Hitler, vadilo mu, že se celý proces zpomalil.

Poprava vražedkyně Olgy Hepnarové: Konspirační teorie tvrdí, že místo usmrcení byla poslána do Ruska na pokusy

Efektivita nadevše

To by ale nebyli Němci, kdyby nedali znovu dohromady drhnoucí soukolí. A to tak vehementně, že na šibenici jednoho dne skončilo také šest vězňů, kteří nebyli odsouzeni na smrt. Říše se pak tento fakt snažila zakrývat dalšími masovými popravami. Mezi sedmým a desátým zářím 1943 přišlo o život dalších 250 mužů. V této skupině byli Němci, Francouzi i Češi - mezi nimi Julius Fučík i jeho spojka, Jaroslav Klecan. Všichni byli, kvůli vyřazené gilotině, oběšeni.

Těžký život politických vězňů: Nejhorší byl uranový důl Rovnost a jeho velitel Paleček. Rád chodil s lidmi "na houby"

Záhada s ostatky

Po roce 1948 byl Julius Fučík nástrojem propagandy režimu, patřila mu role mučedníka, jeho tělo se ale nikdy nenašlo. Jeho rodina jej tak ani nemohla uložit do hrobu. Kvůli tomu se začaly šířit různé spekulace: Byť nejpravděpodobnější je, že byl nacisty po oběšení zpopelněn, řešilo se, zda nakonec neutekl do Bolívie. A utéct smrti měl podle těchto zkazek díky tomu, že podepsal s gestapem spolupráci. Dožil by tak zbytek života, jako někteří jiní váleční zločinci, někde v klidu a ústraní. Tuto tezi měl také podpořit krok bolívijské vlády, která měla po letech nabídnou Československu údajnou Fučíkovu kostru. Neprokázalo se ale, že by patřila jemu. Stále tak zůstává pouze vysvětlení, že jeho tělo šlo na kremaci a že s nacisty nespolupracoval.

Zdroje informací:
Zoom.iprima.cz: Poprava Julia Fučíka - Původně měl zemřít gilotinou. Byl podezřelý ze zinscenované smrti a kolaborace
Deník.cz: Fučíka poslal na smrt obávaný krvavý Roland. Do popravy zasáhl sám Hitler