Jaromír Bosák o největší životní lekci: Táta mě vydědil, když jsem oznámil, že jsem skončil se školou

Fotbalový komentátor Jaromír Bosák (61) platí za legendu ve svém oboru a také váženou osobnost sportovního světa. Přitom nechybělo mnoho a všechno mohlo být jinak. Rodák z Františkových Lázní totiž v roce 1983 skončil na ulici poté, co předčasně ukončil studium filosofické fakulty a nemohl se vrátit domů, protože upadl v nemilost u svého otce. Později se dostal na vytouženou Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy a tuto školu zdárně dokončil.

Doporučené video: Jaromír Bosák v talk show Na kafeečko

Jaromír Bosák: Tátův kádrový posudek mi zavařil

Jaromír Bosák odmalička věděl, že bude dělat sportovního komentátora. Jen cesta k vysněnému povolání byla poněkud klikatější. „Byl jsem tím infikován poměrně záhy, především díky německým televizím, protože na západě Čech letělo německé rádio a německá televize. Od útlého věku jsem tak byl podroben ideologické diverzi, což se na mně samozřejmě podepsalo,“ vzpomíná v talk show Na kafeečko na své dětství. „Ale když jsem říkal, že bych rád byl komentátorem, tak si lidé ťukali na čelo. A já se jim nedivím, protože ono to bylo složité politicky,“ dodává s tím, že bez stranické průkazky se k této práci nebylo jak dostat.

Nepřidala mu ani složitá rodinná situace. „Měli jsme to kádrově špatné, protože táta svého času seděl, Brožová-Polednová (prokurátorka Státního soudu - pozn. red.) ho poslala na dva roky do basy za to, že vedl skauta. To byl strašný hřích. Takže z kariéry nadějného chirurga byl doktor v lázních, kam dostal umístěnku,“ vysvětluje Bosák, jak se jeho táta dostal do Františkových Lázní.

Malý Jaromír toužil také studovat žurnalistiku, ale právě kvůli rodinnému kádrovému profilu se tam neměl šanci dostat. Místo toho začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě v Praze, ale nebyl tam šťastný.

Nejlepší fotbalové hlášky Jaromíra Bosáka: Inspiraci hledá v legendární hospodě a prozradil nám svůj komentátorský sen

Na ulici jsem skončil, protože mě táta vydědil

Studium tak Jaromír záhy dobrovolně ukončil. V tu chvíli však neměl kam jít - vrátit se domů bylo nemyslitelné. „To jsem nemohl, protože táta mě vydědil. Když jsem oznámil, že jsem skončil se školou, tak de facto prásknul dveřmi,“ odhaluje, jak moc tenkrát tátu zklamal.

A něco se zlomilo i v Jaromírovi samotném. „Já jsem celý život hrdý, a tak jsem mu řekl: ,Tak si trhni. Přece se nebudu doprošovat.' A bylo to,“ upřesňuje, jak v roce 1983 skončil v Praze na ulici.

Tajemství šťastného manželství Jaromíra Bosáka: S krásnou Alenou prožil více než polovinu života

Bezdomovectví v Praze mě naučilo pokoře

Jako pražský bezdomovec si uvědomoval, že tohle není konec a že na ulici zůstat nechce. „Ale byla doba, kdy jsem skutečně neměl kde bydlet a kdy jsem bydlel po nádražích, po parcích. Také altánek v Šárce se na nějakou dobu stal mým domovem,“ vybavuje si místo, kde tenkrát našel azyl.

„Tekla tam voda, studánka, což bylo dobré, protože člověk se umyl. Měl jsem výhodu, že jsem v té době pořád hrál fotbal na Žižkově, takže po noci na nádraží jsem se sebral a jel se tam vysprchovat,“ kvituje své tehdejší sportovní zapálení. „Měl jsem i tašku s věcmi, takže na nádraží jsem vypadal, jako že někam cestuji. Byl jsem suchý a zároveň relativně čistý. Jen jsem si nepral oblečení, to nešlo.“

Zpětně sportovní komentátor říká, že tenkrát dostal od života pořádnou lekci. „Jistou dobu jsem tak fungoval, a ono vás to naučí, že jsou věci podstatné a nepodstatné,“ radí ostatním. „Dnes, když mám pocit, že se mi nedaří, a jdu spát – musím to stihnout rychle, protože usínám okamžitě – tak si se sebou chvilku povídám. To si potom řeknu: ,Ty vole – máš kde spát? Je ti teplo? Najedl ses? Prší na tebe? Tak mi řekni, co řešíš.'“

Na fotbalového komentátora Jaromíra Bosáka s jeho půvabnou manželkou se můžete podívat v naší fotogalerii.