Jaroslav (39): S rozvodem jsem se smířil, ale po synech se mi stýská každý den

Rodinné příběhy: S rozvodem jsem se smířil, ale po synech se mi stýská každý den
Zdroj: Gemini 3.1 Flash Image Preview

Jaroslav kvůli svým synům nechtěl při rozvodu dělat problémy. A tak za nimi pravidelně jezdí z Prahy do Ostravy, kam se odstěhovala jeho manželka s mladým milencem.

Jana Jánská
Jana Jánská 20. 06. 2026 17:00

Ještě před pár lety jsme s kluky trávili každé odpoledne spolu. Dnes nás dělí téměř čtyři sta kilometrů cesty mezi Prahou a Ostravou. Když jsem se nedávno vracel z víkendu stráveného s nimi, zazvonil mi uprostřed noci telefon.

Své syny miluju

Volal nejstarší syn Hynek, ale z reproduktoru se po chvíli ozval ospalý hlásek pětiletého Olivera. „Tati, povíš mi pohádku o hvězdných cestovatelích? Nemůžu usnout,“ požádal mě.

Hned se přidal i desetiletý Igor. Začal jsem jim do telefonu vyprávět jejich oblíbený příběh a po chvíli oba mladší kluci usnuli.

Hynek mi pak šeptem poděkoval za krásný víkend a řekl, jak moc mě všichni mají rádi. V krku jsem měl knedlík a ze všech sil jsem se snažil, aby v mém hlase nepoznal, že mi je do breku.

Od spokojené rodiny k první krizi

S Marcelou jsme začínali v malé garsonce. Když se nám narodil druhý syn Igor, přestěhovali jsme se do většího bytu. Byli jsme sehraná rodina, víkendy jsme trávili venku a měl jsem pocit, že nám nic nechybí.

Když Marcela zjistila, že čeká třetí dítě, měl jsem smíšené pocity. Oliverův příchod nám sice obrátil život vzhůru nohama, ale milovali jsme ho od první chvíle.

Po porodu se Marcela rozhodla zůstat déle doma a náš rozpočet začal být napjatější. Pak mi jednoho dne oznámila, že začne cvičit s mladým instruktorem jógy Kristiánem. Prý aby se víc hýbala. Pohádali jsme se kvůli penězům a v našem vztahu se poprvé objevila opravdu hluboká trhlina.

Zrada, kterou jsem nečekal

Brzy se ukázalo, že nešlo jen o cvičení. Jednoho večera mi Marcela řekla, že se do Kristiána zamilovala a přeje si, abych se odstěhoval.

Byl jsem v šoku. Vztek a bezmoc se ve mně mísily tak silně, že jsme se pohádali víc než kdy předtím. A bohužel u toho byl i vyděšený Oliver.

Následoval rozvod. Chtěl jsem bojovat o střídavou péči, ale když se začalo mluvit o psychologických posudcích a zapojení dětí do soudních sporů, ustoupil jsem. Nechtěl jsem, aby kvůli našim problémům trpěli i oni. Dohodli jsme se, že kluci zůstanou s matkou a já je budu mít každý druhý víkend.

Chci, aby byli pohromadě

Když jsme si konečně zvykli na nový režim, přišel další šok. Hynek mi oznámil, že se na podzim stěhují do Ostravy. Kristián tam prý dostal práci a všichni začnou nový život.

Okamžitě jsem volal Marcele, že s tím nesouhlasím. Moje právnička už připravovala další kroky, když za mnou přišel čtrnáctiletý Hynek.

Tati, když bude potřeba, u soudu řeknu, že chci zůstat s tebou,“ řekl mi.

Měl jsem z jeho slov radost. Zároveň mě ale bolelo, že by to znamenalo rozdělit sourozence. A do toho přišel telefonát od mladších kluků. „Tati, budete po sobě s mámou střílet? My se bojíme,“ ptali se uplakaně.

V tu chvíli ze mě všechen vztek vyprchal. Uvědomil jsem si, že moje hrdost není důležitější než jejich klid.

Láska je silnější než vzdálenost

A tak každé dva týdny absolvuji dlouhou cestu přes celou republiku, abych mohl být se svými syny. Každá společně strávená chvíle je pro mě vzácná.

Kromě toho už jsem se rozhodl. Za týden mě v Ostravě čeká pracovní pohovor. Pokud to nevyjde, vezmu jakoukoli práci. Nezáleží na tom, jestli budu jezdit jako kurýr nebo sedět za pokladnou v supermarketu.

Na jedné věci mi totiž záleží ze všeho nejvíc. Chci být svým synům nablízku. Kvůli nim jsem připraven začít znovu, klidně i na druhém konci republiky.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články