
Jitka si rodinný život představovala jinak. Realita je taková, že je Jitka neustále sama s dětmi, zatímco její manžel Marek tráví tři víkendy v měsíci u svých rodičů a pomáhá jim. Jitka nezvládá své emoce a s manželem se neustále hádá.
Opět jsem se s Markem pohádala. Vím, že tudy cesta nevede, ale opět jsem neovládla své emoce. Frustraci, kterou v sobě mám. Sedm let jsem na výchovu našich tří dětí sama a jsem unavená.
Hádky v naší rodině neberou konce
Nejsem vlastně naštvaná primárně na manžela, ale na celý svět. Na sebe, že nejsem dostatečně tolerantní. Na manželovy rodiče, že nejsou soudní a nenechají nás jako rodinu žít si po svém. A nejvíc jsem naštvaná na situaci, do které jsme se dostali. Kdysi jsme s manželem chtěli velkou rodinu.
Tři děti a užívat si společný čas. Jenže realita je totálně odlišná od našich plánů. Já jsem věčně na tři děti sama a víkendy netrávíme jako rodina na výletě. Ale já jsem sama doma s dětmi a manžel pracuje u rodičů. Jeho rodiče mají totiž dům na venkově. Velkou zahradu, chovají drůbež, králíky, mají ovce a kozy. Dům potřebuje údržbu, zvířata potřebují péči. A na těžkou práci už postarší rodiče nestačí.
Moje názory ale nikdo nebere vážně
„Tak si nechte pár slepic a deset králíků. O to se dokážete postarat. Marek vám v létě nasuší seno. Louky prodejte a za peníze si nechte opravit dům. Jednoduché a nejlepší řešení pro všechny,“ navrhla jsem při jedné návštěvě, kdy tchán opět začal organizovat náš čas. Prý minimálně tři víkendy za sebou budou s manželem sekat trávu na rozsáhlých loukách.
Tchán i tchýně se mi vysmáli. Prý nemovitosti a pozemky se neprodávají. Odsekla jsem jim, že i já mám právo na rodinný život a moje děti na svého otce. Na to nic neřekli. Doma jsem se ještě před spaním stačila pohádat s Markem, protože se mě na návštěvě nezastal a neřekl svým rodičům, že chce být se svojí rodinou. Připadala jsem si jako bojovník s větrnými mlýny.
Řešení, které se mi vůbec nelíbí
„A tak jezdi se mnou k rodičům. Nebude jim to vadit. Mamka ti pomůže s dětmi, ty pomůžeš nám a budeme všichni spolu,“ navrhl mi manžel. Myslela jsem, že se zbláznil. Nehodlám dělat u prarodičů levnou pracovní sílu a své děti připravit o zážitky.
Sice jsem o víkendu sama, ale jezdím s dětmi na výlety. Jedeme do zoologické zahrady nebo do krytého bazénu. Máme zážitky a já mám hezký pocit z toho, že moje děti mají zajímavý život. Na zahradě na vesnici by je to bavilo možná pár víkendů. A já nechci. Nechci se přizpůsobit životu manželových rodičů. Chci, aby se manžel přizpůsobil životu své rodiny. Aby přestal být hodným synem a stal se z něho zodpovědný otec tří dětí. Je dobré pomáhat svým rodičům, ale nic se nemá přehánět.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




