Vivien (30): Jedna večeře zničila vše. Přítel nerespektoval moje vegetariánství a podvedl mě tím nejhorším způsobem

Pocházím z rodiny vegetariánů. Když jsem byla dítě, rodiče dodržovali striktní dietu bez masa a nám s mými sourozenci ji sice nenutili, ale propagovali ji. Říkali, že počkají, až si uděláme na jídlo vlastní názor sami a rozhodneme se, jestli chceme být vegetariány taky.

Jitka (45): Odstěhovala jsem se do vysněného domku za městem. Samota mě ale zaskočila

Jsem zarputilou vegetariánkou

Když mi pak bylo tak patnáct, rozhodla jsem se z etických důvodů, že maso jíst nechci. Od té doby toto omezení striktně dodržuji a nedělám žádné výjimky. Vegetariánství mi vyhovuje, našla jsem si desítky receptů, které mi chutnají a které dobře fungují i bez masa, a cítím se i fyzicky líp. Také nemám pocit, že přispívám k masovému vyvražďování zvířat, a netíží mě svědomí.

Vždycky jsem si hledala i partnery, kteří to mají nastavené podobně, tedy buďto mají stejnou, anebo i přísnější dietu než já. Bylo pak celkově snazší fungovat v domácnosti, protože jsme si mohli vařit dohromady, nakupovat dohromady a podobně. Mou první výjimkou z tohoto zvyku byl Pepa. Potkala jsem se s ním na food festivalu, kde paradoxně smažil burgery u jednoho ze stánků, dali jsme se do řeči a padli si do oka. Pepu fascinovalo to, jak zapálený vegetarián jsem a mně zaujalo, jaký je skvělý kuchař – i když jeho hlavní specializaci maso jsem vlastně ani neochutnala. Párkrát jsme se ještě potkali a protože mezi námi přeskočila jiskra, začali jsme se vídat. Stačilo pár společných nocí a stal se z nás pár.

Ema (33): Milenec se prořekl, že o nevěře můj manžel věděl. Teď se mi oba hnusí

Našla jsem si přítele, co maso normálně jí

„Jsi první ne-vegetarián, se kterým jsem,“ přiznala jsem mu a on se podivil, „přijde mi to praktičtější, víš? Nemusíme mít rozpory o našich přesvědčeních, předejde se zbytečným hádkám, jestli maso ano, nebo ne…“

„A čím jsem tedy já speciální?“ zazubil se a já se musela usmát.

„Líbíš se mi. Přijdeš mi jako fajn, férový chlap. Holt přežiji, že si budu muset vařit sama svoje speciální jídlo.“

„Ale já ti budu vařit rád, klidně vegetariánsky,“ usmál se a pohladil mě po vlasech, „vždyť jsem kuchař a vaření miluju. Uvařím ti cokoliv, co si budeš přát.“

A jak řekl, tak udělal. Rozmazloval mě skvělou vegetariánskou kuchyní, připravil mi, co mi na očích viděl. Jeho jídlo bylo lahodné, lepší jsem snad v životě neměla. Užívala jsem si každé sousto. Nejprve jsem ho v kuchyni kontrolovala, jestli všechno dělá tak, jak má, používá jenom mnou schválené ingredience a nic není v kontaktu s masem, když jsem ale viděla, s jakou láskou a pečlivostí pro mě vaří, dospěla jsem, že je moje kontrola jen zbytečně paranoidní.

Michaela (38): Ozval se mi můj první kluk. Jsem vdaná, ale přesto na něj nemůžu přestat myslet

Dal tajně do jídla maso

Jednoho večera jsem přišla unavená a hladová z práce a na stole na mě už čekaly skvěle vypadající těstoviny.

„Říkal jsem si, že přijdeš hladová, tak jsem ti udělal extra velkou porci,“ usmál se Pepa z kuchyně, když viděl, jak na jídlo civím, „je to nový recept, ten jsem ti ještě nedělal. Dej si, je to výborné.“

„Dám, hned. Mám takový hlad,“ usmála jsem se na něj a usadila se k jídlu, „děkuju moc, jsi nejlepší.“

A dala jsem se do jídla. Omáčka byla skvělá, hutná, se zvláštními kousky. Měla chuť, kterou jsem vůbec nedokázala identifikovat a o to víc mi jídlo chutnalo. Hltala jsem ho plnými lžícemi a Pepa mě celou dobu pozorně sledoval. Když jsem mu donesla celý prázdný talíř, zkoumavě se na mě zahleděl.

„Chutnalo ti to?“ zeptal se a já začala horečně přikyvovat.

„A jak,“ usmála jsem se a vlepila mu pusu, „naprosto skvělé! Co v tom bylo, že to mělo takovou specifickou plnou chuť? Cítím se úplně sytá.“

„V těch těstovinách, moje milá,“ zazubil se a vítězně na mě mrknul, „bylo maso.“

Milan (27): Můj otec mě asi brzy vydědí. Svěřil jsem se totiž, že podstupuji změnu pohlaví

Bylo mi do pláče

Zůstala jsem zaraženě stát a nechápavě se na něj podívala.

„Cože? To je vtip, že?“ usmála jsem se nervózně a mimoděk si položila ruku na břicho. Pepa se rozesmál.

„Ne, není, opravdu jsi jedla maso. Konkrétně hodně jemně namleté hovězí. Vynikající, že? Říkal jsem si, že by ti mohlo chutnat.“

„Jak jako že by mi mohlo chutnat? Vždyť víš, že maso za žádnou cenu nejím,“ vyjela jsem na něj a bylo mi skoro až do pláče, „proč bys mi ho dal sníst? Já jsem ti věřila, že budeš respektovat moje rozhodnutí.“

Kamil (38): Dům po babičce nám ničí manželství. Žena chce raději mrznout, než aby přestala sypat peníze do staré ruiny

Prý mě chtěl naučit maso jíst

„Říkal jsem si, že bych tě mohl přesvědčit, ať začneš maso jíst a tohle mi přišlo jako nejlepší způsob,“ pokrčil rameny, „že zjistíš, že ti vlastně chutná a pak se mi podaří tě přemluvit, ať ho normálně jíš.“

„Ale já ho nechci jíst, víš? Nestojím o to,“ odsekla jsem ostře a on protočil očima.

„Jsi tak dramatická, Vivien. Dělám to pro tvoje dobro. Víš, o co se ochuzuješ, když maso nejíš?“

„To nevím a ani jsem se to dozvědět nechtěla,“ zamračila jsem se nešťastně, „takže ti pěkně děkuju.“

Danka (33): Můj přítel se zbláznil do venkova. Chce nás nastěhovat do polorozpadlého statku, o který já nestojím

Ztratila jsem v něj veškerou důvěru

Od toho momentu jsem si už nedala nic, co mi Pepa uvařil. Ztratila jsem v jeho kuchyni důvěru a pak jsem vlastně ztratila i důvěru v něj. Hrozně mě jeho chování zklamalo a uvědomila jsem si, proč jsem vždy chodila jenom s muži se stejnými hodnotami, co já. Připadala jsem si opět přehlížená a nepochopená, i když jsem si myslela, že Pepa bude jiný. Že mě pochopí a nebo že mě bude alespoň respektovat.

To jsem se ale očividně spletla. Náš vztah samozřejmě nevydržel a rozešli jsme se, i když jinak na něm nic nezbytně špatného nebylo. Jakmile jsem v něj ale ztratila důvěru, ztratila jsem i lásku a touhu s ním být. Mrzí mě to, stačilo tak málo a mohli jsme spolu být navěky. Stačilo, aby mi projevil trochu respektu.

Jarda (65): V důchodu nás ničí hypochondrie. Manželka si vymýšlí diagnózy a nutí mi hromadu pilulek

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].