Julie (52): Z klidného večera se stalo drama. Může za to můj domácí mazlíček

Seděla jsem na gauči a hladila Ferdu po hebkém kožíšku. Rozvalil se mi na klíně jako malý chlupatý polštářek, přivíral oči a spokojeně vrněl, pokud se tomu jeho tichému funění tak dalo říkat. Se mnou se vždycky mazlil. Byl něžný, klidný, skoro až bezvýhradně oddaný. Stačilo, abych si sedla na zem, a už cupital ke mně, uši lehce sklopené, čumáček zvědavě natažený.

Karel (51): Překvapil mě kolegův domácí mazlíček. Něco takového jsem ještě neviděl

Manžela si neoblíbil

S manželem to bylo jiné. Králík ho neměl rád. Nikdy jsme nepřišli na to, proč. Možná cítil jeho napětí, možná mu vadil jeho hlas, možná jen prostě rozhodl, že tenhle člověk do jeho světa nepatří. Vždycky, když se k němu manžel přiblížil, Ferda ztuhl. A když měl příležitost, kousl ho. Nejčastěji do palce na noze.

Manžel pak poskakoval po bytě, nadával, a já ho okřikovala, ať se uklidní, že to přece není Ferdíkova vina. Králík jen seděl opodál a díval se na něj tmavýma očima, ve kterých bylo cosi vzdorovitého.

Milada (35): Partnery si vybírám zásadně podle toho, jak se líbí mému kocourovi. Zatím se nemýlil

Strach o domácího mazlíčka

Ten večer byl klidný. V televizi běžel nějaký starý film, který jsme s manželem viděli už několikrát. Byt byl ponořený do šera. Ferda pobíhal po obýváku, občas se zastavil, postavil se na zadní a zkoumal okolí, jako by všechno viděl poprvé. Manžel seděl vedle mě, ruce založené na hrudi, a jen občas po králíkovi hodil podezíravým pohledem.

Najednou se ozvala rána. Tupá, ostrá, nepřirozená. Televize zhasla, byt se ponořil do ticha, které mi sevřelo žaludek. V hlavě mi probleskla jediná myšlenka: Ferda. Vyskočila jsem z gauče, srdce mi bušilo až v krku. Uviděla jsem překousaný kabel, roztřepené dráty a pach něčeho spáleného ve vzduchu.

„Ferdo?“ vydechla jsem. Bála jsem se, že se mu něco stalo. Že leží někde v koutě, nehybný, tichý. Vteřiny se vlekly nekonečně dlouho. Manžel zaklel, rozsvítil baterku na telefonu a začal nadávat na králíky, kabely a celý tenhle nápad mít doma zvíře.

Dominika (23): První milování s novým přítelem mi zkazil jeho chlupatý mazlíček

Skrytá láska

A pak jsem to uslyšela. Tiché cupitání. Rychlé, lehké, živé. Zpoza rohu se vyřítil Ferda, uši vztyčené, oči dokořán. Přiběhl ke mně, jako by se chtěl ujistit, že jsem tady. Klekla jsem si k němu a objala ho, ruce se mi třásly úlevou. Byl v pořádku. Živý. Teplý. Byla jsem šťastná. Manžel ne. Jeho obličej ztuhnul, rty se mu stáhly do tenké čáry. Neskrýval své zklamání. Dokonce ani nepředstíral, že je rád, že to Ferda přežil. „To snad není možný,“ procedil skrz zuby. „On to přežil.“

Ta věta mě bodla víc, než bych čekala. Podívala jsem se na něj, ale nic jsem neřekla. Věděla jsem své. Viděla jsem, jak se manžel tváří, když si myslí, že se nikdo nedívá. Jak občas Ferdovi přinese kousek mrkve. Jak se na něj dívá, když spí schoulený v koutě. Jak by byt bez toho tichého cupitání byl prázdnější.

Byl naštvaný. Možná i vyděšený. Ale já věděla, že kdyby Ferda jednoho dne zmizel, chyběl by mu. I když ho králík neměl rád. I když ho kousal do palce. Některé lásky jsou prostě zvláštní. Tiché. Skryté. A někdy se projeví až ve chvíli, kdy hrozí, že o ně přijdeme.

Petra (35): Domácí mazlíček odhalil manželovu nevěru. Vlastně mě to pobavilo

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].