Jitka (41): Jsem vyčerpaná z manželovy potřeby neustále všechno měnit. Odnáší to hlavně náš syn

S Emilem jsme se dlouho snažili o děti. Nešlo to. Ale nevzdali jsme se a po osmi letech snažení se nám narodil vytoužený syn Petr. Abych byla objektivní, tak na Emilovi si vážím toho, že to všechno vydržel. Byl mi oporou v době, kdy jsem se hroutila a brečela každý měsíc, kdy jsem dostala menstruaci.

Lída (33): Máma mi kdysi zkazila velkou šanci. Až po její smrti jsem pochopila, co se v té době dělo

Mám podporujícího manžela, ale je to podivín

Vím, že Emil je spolehlivý manžel. Vím, že mě miluje. Vím, že miluje našeho syna Petra. Dělá vše pro to, abychom se měli dobře. Ale k čemu mi jsou materiální věci, když s Emilem nevím, co se mu v hlavě vyklube za šílený nápad. Když byl Petřík malý, tak manžel mu snad každý rok předělával pokojíček. Jeden rok si myslel, že Petr bude šťastný, když bude mít pokojíček ve stylu Krtečka, pak pokoj předělal a všude byl Spiderman, nový nábytek za další rok a další v jiné barvě za dva roky. I synovi to vadilo. Neustálé změny prostředí mu nebyly příjemné. Jen si zvyknul na nový pokoj, už manžel vymýšlel nový design.

Manžel si myslel, že Petřík musí mít každý den nějaký kroužek. Jediné, čeho dosáhnul, je to, že Petr odmítá chodit do jakéhokoliv kroužku. Petr chodí na druhý stupeň základní školy a po škole sedí doma u počítače. Nechce sportovat, nechce hrát na hudební nástroj, nechce nic: „Všechno jsem už zkusil kdysi a nechce se mi nic. Dejte mi pokoj, nic mě nebaví,“ odbyde nás vždy syn, když mu v září navrhneme nějaké zájmové kroužky. A může za to Emil, znechutil synovi vše hned v první třídě základní školy.

Romana (47): Syn začal vydělávat velké peníze a měnit se k nepoznání. Chováním i poznámkami mi začal připomínat mého exmanžela

Jsem jako mezi mlýnskými kameny

„Tak mu nový počítač nekupuj, když ti vadí, že u něho neustále sedí,“ skoro jsem křičela. Emil přišel s tím, že koupí synovi nový počítač za padesát tisíc. A přitom dostal Petr před dvěma lety počítač k narozeninám. A byl stejně drahý.

Argumentovala jsem, že se manžel chová nelogicky. Čím horší bude syn počítač mít, tak tím méně ho to na něm bude bavit. A to, že mu nakoupíme moderní technologii, ho k počítači spíše přitáhneme než mu to znechutíme. Jenže Emil měl svou představu a z té neslevil. Petr má nový počítač.

Dokonce jsme se před několika lety přestěhovali do hlavního města. Kvůli vzdělání. Emil chtěl, aby Petr chodil na kvalitní základní školu. Vybrali jsme mu skvělou školu s dobrými referencemi. Dokonce jsme syna každý den do školy půl hodiny vozili autem. Klapalo to, synovi se ve škole líbilo, ale před dvěma lety manžel rozhodl, že by syn měl chodit do školy jiné, více zaměřené na výuku cizích jazyků. A přestup vyjednal. Dlouho jsem se s tím smiřovala.

Jana (47): Moje matka je zlá intrikánka. Naše rodina se kvůli jejím manipulacím úplně rozpadla

Poslední manželův nápad už je přes čáru

Jen si Petr udělal ve škole nějaké kamarády, Emil už opět hovoří o tom, že by Petr mohl chodit do školy jiné. Prý objevil soukromou školu. „Je skvělá, má parádní webové stránky. Sice to něco stojí, ale určitě je to dobrá investice. Sedm tisíc měsíčně není tak moc. To rozhodně do synova vzdělání dám,“ básní mi poslední dva týdny Emil neustále. A to znamená jediné. Emilovi je jedno, že nesouhlasím. Je mu dokonce jedno, že nesouhlasí Petr.

Emil se rozhodl, že syn bude chodit do soukromé školy a přes to vlak nejede. Další školní rok má náš syn jisté, že nastoupí opět do jiné školy. Děsím se toho, jaké pitomé nápady ohledně vzdělání bude mít manžel později, až bude Petr na střední škole. Každopádně jsme o víkendu ustáli návštěvu obchodního centra, kde Emil vnutil synovi podzimní bundu podle svého vkusu. Ulevilo se mi, že se bunda synovi líbila a nepohádali jsme se. Smiřuji se s tím, že jsme divní. Nekonzistentní ve výchově a neumíme si v klidu promluvit o budoucnosti našeho jediného syna.

Laděna (45): Dcera je příšerně neprůbojná. Mám o ni v dnešní době strach

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].