Romana (47): Syn začal vydělávat velké peníze a měnit se k nepoznání. Chováním i poznámkami mi začal připomínat mého exmanžela

S Matějem žijeme sami od jeho jedenácti let. Jeho otec si po rozvodu založil novou rodinu a o syna se postupně přestal téměř zajímat. Alimenty posílal, ale tím jeho otcovství víceméně končilo. Všechno ostatní bylo na mně. Kroužky, škola, přijímačky, později vysoká. Když Matěj potřeboval nový notebook ke studiu, sáhla jsem do úspor. Když chtěl absolvovat drahý kurz, zaplatila jsem polovinu, druhou si vydělal na brigádě. Nikdy jsem toho nelitovala! Je chytrý a pracovitý a dnes má skvělou práci v IT. Jenže od chvíle, kdy začal opravdu dobře vydělávat, se mění. Nevadí mi, že bere mnohem víc než já. Vadí mi, že mi to začal dávat najevo způsobem, který až nepříjemně dobře znám…

Anna (66): Prodala jsem dům i auto, abych si na stáří splnila své sny. Děti mé rozhodnutí absolutně nechápou

Najednou dělám všechno špatně

Pracuji jako účetní v jedné neziskovce, s jejímž posláním velmi souzním, což je pro mě hodně důležité. A myslím, že si vůbec nežiji špatně. Matěj má ale jiný názor. „Mami, za tyhle peníze bych tam ani neotevřel dveře,“ řekl mi několikrát. Připomněla jsem mu, že mě moje práce baví, mám skvělé kolegy a mám to deset minut pěšky. „No jo, ty ses vždycky spokojila s málem,“ ušklíbl se.

Přesně tuhle větu používal jeho otec. Také měl potřebu hodnotit, kolik vydělávám, co mám na sobě a proč si nekoupím něco lepšího. A teď tu sedí proti mně můj syn a s takřka identickým úšklebkem opakuje prakticky totéž.

Soňa (61): Můj třicetiletý syn se nehodlá odstěhovat z rodného hnízda. Už mě péče o něho zmáhá

Začal hodnotit i to, za co utrácím

Matěj stále bydlí se mnou. Přispívá na domácnost, to ano, ale rozhodně po něm nechci polovinu všech nákladů. Aby se mohl jednou osamostatnit, potřebuje si něco našetřit! Vadí mi ale, když vysvětluje a komentuje, jak bych měla hospodařit já.

Když jsem si koupila levný telefon, nechápal proč. Když jsem zmínila, že pojedu s kamarádkou na pár dní do Polska k jezerům, prohlásil: „Proč pořád vybíráš tyhle lowcost věci? Dopřej si někdy něco pořádného.“ To už jsem nevydržela. „Možná proto, že jsem roky živila nás dva a naučila se neutrácet za zbytečné věci,“ odpověděla jsem. Matěj se zatvářil dotčeně. „To je nějaká novinka, že mi budeš celý život předhazovat, že ses o mě starala?“ To zabolelo! Nikdy jsem mu nic takového nepředhazovala. Naopak jsem byla pyšná, že jsem to zvládla.

Marek (39): Myslel jsem si, že jsme ideální rodina, dokud jsem neuviděl slzy své ženy a aroganci našich synů

Občas ho nepoznávám

Nedávno jsme se pohádali kvůli autu. Mám dvanáct let starou škodovku, která je pravidelně servisovaná a pro moje potřeby úplně stačí. Matěj mi začal ukazovat auta, která bych si podle něj měla koupit. „V tomhle už vypadáš fakt trapně,“ řekl nakonec. Úplně jsem ztuhla. Jeho otec mi kdysi podobným tónem vysvětloval, že ho před obchodními partnery ztrapňuji oblečením.

„Začínáš mluvit úplně jako táta,“ řekla jsem Matějovi. To ho vytočilo. Otce nemá rád a považoval to za podpásovku. Od té doby je mezi námi dusno. Lituji toho, že mi to ujelo, ale na druhou stranu je to pravda. Dala jsem synovi všechno, co bylo v mých silách, aby měl lepší start než já, a jsem ráda, že se mu daří. Škoda, že to tak kazí svými poznámkami.

Ondřej (43): Věnoval jsem se jen problémovému synovi a nevšiml si, že ten vzorný se kvůli mně trápí

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].