Soňa (61): Můj třicetiletý syn se nehodlá odstěhovat z rodného hnízda. Už mě péče o něho zmáhá

Příběhy o životě: Můj třicetiletý syn se nehodlá odstěhovat z rodného hnízda. Už mě péče o něho zmáhá
Zdroj: Freepik

Soňa je rozvedená a žije v domě s dospělým synem Michalem. Kdysi byla Soňa ráda, že není v domě sama, ale v současné době jí péče o syna přerůstá přes hlavu. Uvědomila si, že mu zajišťuje pohodlný život bez starostí na úkor své osoby.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 02. 07. 2026 07:00

Asi jsem se nepřiměřeně na syna upnula. Rozvod jsem špatně snášela a byla jsem kdysi ráda, že nebydlím sama. Svou pozornost jsem zaměřila na syna. Denně jsem mu vyvařovala teplé jídlo a byla jsem nadšená, když se mnou šel na procházku.

Chybu jsem udělala kdysi po rozvodu

A to byl asi moment, kdy jsem udělala chybu ve výchově a ve svém přístupu k životu obecně. Nelze manžela nahradit společností syna. Nelze se upínat na dospělé dítě. Měla jsem se se svým osudem poprat sama. A ne nastavit pravidla v rodině tak, že jsem uplácela syna za jeho čas svými službami. Když se mnou šel syn na procházku, uvařila jsem mu za to něco dobrého. Klidně jsem byla schopná v osm večer smažit řízky a dělat bramborovou kaši.

Nebo když se mnou šel syn Michal do kina, uklidila jsem mu za to jeho pokoj. O tom, že automaticky peru jeho prádlo, nemusí být řeč. A bohužel moje přehnaná péče sklouzla k tomu, že Michal nemusel dělat žádné domácí práce. Roky plynuly. Já stárla a ubývaly mi síly. Michal byl čím dál tím víc línější a čím dál tím víc náročnější. Minulý rok jsem ho doslova prosila, aby se mnou jel na týden na poznávací zájezd, který jsem samozřejmě zaplatila za oba.

Rozum jsem asi ztratila úplně

„To jsem zklamaný, že jsi neudělala domácí knedlík k té rajské,“ pronesl Michal. Stála jsem v kuchyni a cítila, že mi vztek zatemňuje mozek. Celé dopoledne jsem ryla zahradu, zatímco můj dospělý třicetiletý syn spal. Probudila jsem ho na oběd, když jsem si šla ohřát jídlo pro sebe. Vypotácel se z pokoje se slovy, že je unavený z práce. A já měla rudo před očima.

Poslední rok nějak nemohu vystát životní styl mého syna. Je mu úplně jedno, jestli je něco doma potřeba opravit. Je mu úplně jedno, zda jsem unavená já nebo zda mi stačí síly na práce na zahradě. „Mami, já jsem si nevybral žít v domě. Je to tvoje zahrada a tvoje starosti,“ řekl mi dokonce Michal, když jsem po něm chtěla vykopat kořeny stromku, který jsem pokácela.

Už nechci být za služku dospělému člověku

Vím, že situaci musím řešit. Už mě péče o dospělého syna nebaví. Povinnosti, které se váží k tomu, abych obstarala jeho život mě unavují hlavně psychicky. Vadí mi, že já jsem strhaná a on má pohodlný život. Jedinou jeho povinností je chodit do práce. Sice mi zaplatí polovinu nákladů na chod domu. Zaplatí mi polovinu nákladů na nákup jídla a drogérie. Ale čas, který strávím vařením, praním a úklidem, ten mi nikdo nevrátí.

A začala jsem cítit, že bych chtěla být bez závazků. Starat se po dlouhých třiceti letech konečně už zase jen sama o sebe. Vlastně se nedivím, že Michal nemá žádnou přítelkyni. To by se musel snažit, musel by něco dělat. Moje generace byla jiná. Svatba lehce po dvaceti a samostatnost. Můj syn si cení pohodlného života natolik, že oželí partnerský život. Z části je to moje vina. Ale nikdy jsem syna nenutila, aby neměl vztah či partnerku. Ale že mi zůstane doma do takto vysokého věku, to mě ani ve snu nenapadlo.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články