Jaroslava (47): Ze syna se stal arogantní sobec. Dělám mu služku a on mi i tak nadává za prázdný hrnec a neuklizený pokoj

Příběh ze života: Ze syna se stal arogantní sobec. Dělám mu služku a on mi i tak nadává za prázdný hrnec a neuklizený pokoj
Zdroj: Freepik

Jaroslava vychovávala syna Mirka sama a snažila se o to, aby z něj vyrostl slušný člověk. Jenže po dvacátém roce se jeho chování velmi změnilo, což je pro Jaroslavu těžko stravitelné...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 20. 03. 2026 17:00

Když bylo mému synovi Mirkovi pět let, rozvedla jsem se. Mirek má s otcem hezký vztah a jsou v kontaktu. I my, jako bývalí manželé, vycházíme dobře. Umíme si promluvit a dohodnout se ohledně synovy výchovy.

Hezké roky při výchově syna mě naplňovaly

Syn Mirek byl pohodové dítě. Naslouchal mi a zdálo se mi, že je od dětských let rozumný. Nikdy se nevztekal. Nikdy nebyl divoký a vždy splnil to, co se od něho očekávalo. Takže si rovnal oblečení na hromádku, hračky v pokojíčku měl srovnané a důsledně plnil přípravu do školy. S jeho otcem jsme se radovali, že z našich genů podědil jen to nejlepší. Jenže když Mirek oslavil dvacáté narozeniny, vše se nějak zvrtlo.

Mirek v současné době studuje vysokou školu. Jelikož bydlíme v Praze, stále žije se mnou v bytě. Jenže stačily dva roky na vysoké škole a z Mirka je arogantní a sebestředný muž. Synovi nějak narostlo sebevědomí a myslí si o sobě, že je pánem tvorstva. Doma se neustále dohadujeme. Mirek mi poroučí. Neumí poděkovat a má dojem, že je mou povinností o něho pečovat. Myslím si, že syn je dospělý, a tak by si například svačinu do školy mohl připravit sám.

Nepříjemné soužití se synem mě mrzí

„Mami, to jsi zase nic neuvařila? To sakra nevidíš, že už jsem včera dojedl poslední porci guláše? To je takový problém dojít do obchodu a něco uvařit? Jsi doma celé odpoledne a já jsem se vrátil ze školy hladový, a doma není nic k jídlu,“ rozčiloval se syn. Vůbec nevnímal, že jsem ležela na pohovce a nebylo mi dobře. To ho nezajímalo. Jediné, co vnímal, byl jeho hlad.

„Dám ti peníze a jídlo si objednej. Není mi dobře a vařit se mi prostě nechtělo. Nebo si do obchodu dojdi sám a něco si uvař. Roky na to máš,“ odbyla jsem ho. Jeho arogance a neempatické chování mě rozčílilo. Takto je to poslední dobou neustále. Mirek si ze mě dělá služku. Požaduje plnou lednici, vyprané prádlo narovnané ve skříni, uklizený pokoj. Tyto činnosti jsou podle něho moje povinnosti. Prý jsem matka a mám se starat.

Moje zoufalost je na vrcholu

Už jsem situaci řešila i s bývalým manželem, Mirkovým otcem. I ten zaznamenal změny v Mirkově chování. I on nelibě nese Mirkovo příliš vysoké sebevědomí. „Víš, co mi Mirek nedávno řekl?“ svěřil se mi bývalý manžel. Prý mám jenom střední školu, tak ať mu vůbec nemluvím do života, sedím u stolu a šoupu nohama. Prý on je ten, co má největší rozhled a je mozkem rodiny.

Našemu synovi nic ošklivého nepřejeme, ale je pravdou, že by potřeboval nějakou životní lekci jako sůl. Nechci dělat problémy, a tak synovi zajistím pohodlný život po dobu studia, ale potom moje péče skončí. Člověk, který moji práci bere jako samozřejmost a neumí ani poděkovat, tak si moji starost nezaslouží. Často mám doma pocit, že mě Mirek vnímá jako svoji služku a ne jako někoho, kdo mu dal život, vychoval ho, pečuje o něj a je jeho bezpečný přístav.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články