Natálie (38): Sliboval mi, že odejde od manželky. Dva roky mě vodil za nos

Po rozvodu jsem se starala o dospívajícího syna a v mém životě zela prázdnota, kterou nešlo zaplnit. Když jsem potkala Roberta, okamžitě mě k němu něco přitahovalo. Byl pozorný a citlivý, ale měl jeden háček – byl ženatý. Tvrdil, že jeho manželství existuje už jen na papíře kvůli dětem a společné hypotéce. Sliboval, že od rodiny odejde, a já mu hloupě věřila. Dva roky jsem strávila čekáním na něco, co nikdy nepřišlo.

Jana (31): Čekala jsem, až se rozvede. Jeho slova o společné budoucnosti ale znamenala něco jiného

Nabídl mi budoucnost

Pracovala jsem ve středně velké firmě a po těžkém rozvodu jsem se snažila dát si život znovu dohromady. S Robertem jsem se seznámila na školení pro vedoucí pracovníky. Okouzlil mě svým inteligentním pohledem a klidem. Po školení mě pozval na kávu a začali jsme se setkávat.

O manželce se zmínil až po pár dnech, jako by s pravdou nechtěl spěchat. Ujišťoval mě, že se ženou už spolu ani nespí a fungují jen jako spolubydlící. „Dívám se na tebe a vidím svou budoucnost,“ říkal mi tehdy v autě před mým domem. Toužila jsem uvěřit, že jsem pro něj ta jediná.

Lenka (37): Tři roky jsem čekala na jeho rozvod. On si zatím s manželkou pořídil dítě

Každý jeho slib mi dával naději

Scházeli jsme se u mě po práci nebo o víkendech, když byla jeho žena s dětmi u příbuzných. Robert se snažil, nosil víno a připravoval večeře, ale vždycky nakonec musel odjet domů. Sliboval, že se brzy všechno změní, jen musím být trpělivá, protože rozvod je kvůli malým dětem a majetku složitý.

Moje kamarádka Sylvie mě varovala, ať nedám na jeho slova, ale na činy. Já jsem ho ale obhajovala a každé „brzy to vyřeším“ pro mě bylo světlem na konci tunelu.

Můj svět se smrskl jen na čekání u telefonu. Každé ráno i večer jsem vyhlížela zprávu, že na mě myslí. Když se několik hodin neozýval, propadala jsem panice, kterou mírnil výmluvami na rodinné povinnosti. Přestala jsem se vídat s přáteli a zanedbávala své záliby, jen abych byla k dispozici, kdyby si náhodou udělal čas.

Šárka (34): Čekala jsem dva roky, až se rozvede. Když se to konečně stalo, zjistila jsem, že už ho nechci

Donutila jsem ho k volbě

Zlom nastal jednoho večera, kdy se Robert vůbec neozval. Seděla jsem sama u vína a došlo mi, že možná nečeká na vhodnou chvíli k rozvodu, ale spíš na to, až mě to přestane bavit. Druhý den jsem mu zavolala a dala jsem mu jasné ultimátum. Řekla jsem, že buď se začne hned rozvádět, nebo je mezi námi konec. Už nechci být jen jeho druhou volbou.

Robert se na pár dní odmlčel a pak mi poslal strohou SMS, že na to není připravený a omlouvá se. Dva roky nadějí tak skončily jedinou větou. I když jsem tušila, že to takhle dopadne, zdrtilo mě to. Robert nechtěl měnit svůj pohodlný život a já jsem mu sloužila jen jako únik z reality.

Musela jsem se od něj úplně odstřihnout – zablokovala jsem si jeho číslo, smazala společné fotky a začala jsem se vyhýbat místům, která mi ho připomínala. Bylo to těžké, ale postupně jsem se vracela ke svému starému já. Dnes už vím, že žena by nikdy neměla prosit o lásku nebo se nechat tajit. Zasloužím si opravdovou blízkost, která nepotřebuje žádné výmluvy.

Žaneta (28): Šest let jsem čekala, že se můj milenec rozvede. Tuhle mě ale vyhledala jeho manželka

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].