Jolana (55): Manžel mi leze neskutečně na nervy. Každý náš odchod z domu je nekonečný

„Jo, pamatuji si, že jsi vytáhl rychlovarnou konvici ze zásuvky. Pojď a jedeme,“ odbyla jsem manžela. Jeho chování mi už leze pořádně na nervy.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (35): Našel jsem dokonalou manželku a matku svých dětí. Když jsem ale uviděl její byt, přišel jsem o iluze

Krásné roky mládí jsou nenávratně pryč

S Luďkem jsme se brali před třiceti lety. Oba jsme byli mladí, vitální, měli jsme bláznivé nápady a sílu na rozdávání. Pařili jsme do rána a pak šli do práce. Později jsme postavili dům vlastníma rukama a ani to nám nebránilo v tom, abychom s kamarády čekali s lahví vína v ruce na východ slunce. Zkrátka k mládí patří šílené nápady a my si tuto dobu užili vrchovatě.

Pak se nám narodily děti a život nabral jiný směr. Semlely nás starosti. Ale i tak jsme neztratili kontakt s přáteli z mládí. Jen už naše setkání nebyla spontánní, ale plánovaná. Byly to dětské oslavy a grilování, která končila nejdéle v deset večer. A pak rychle do postele, aby se člověk vyspal na druhý den. Ale to je život a byli jsme s tím v pohodě.

Mohlo by Vás zajímat:

Justýna (53): Z manžela se stal chorobný skrblík. Začínám se za něj stydět

Divná změna chování mě obtěžuje

Jenže když jsme oslavili padesátku, začal se Luděk chovat divně. Začal být ustrašený. Nechtěl jet lyžovat, aby si nezlomil nohu. Nechtěl jet do Alp na túru do hor, aby tam nedostal infarkt. A co bylo nejhorší, změnilo se mu chování. Stal se z něho zasmušilý chlapík, co se neustále strachuje. Nejhorší jsou společné odchody z domu.

„Jolano, vypnuli jsme sporák? Nehoří tam plamen, když jsme vařili ta vejce? Dojdu se tam radši podívat,“ dupnul na brzdu Luděk. Samozřejmě jsem mohla stokrát opakovat, že jsem sporák vypnula, ale bylo to marné. Luděk se musel přesvědčit na vlastní oči, jinak by neměl klid. A tak jsem čekala v autě do doby, než manžel sporák zkontroloval. Až potom se mohlo jet do práce.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (69): Manžel je fixovaný na auto. Já bych ho však nejraději prodala, hned bychom se měli lépe

Je z něho ustrašený chlap

O víkendu jsme jeli na výlet. Než jsme odešli z domu, Luděk zkontroloval sporák, zda jsou zavřená okna, dvakrát se vrátil k rychlovarné konvici a pro jistotu vypojil i televizi ze zásuvky. Trpělivě jsem čekala v předsíni. Věděla jsem, že pokud manžel vše nezkontroluje, bude celý den nervózní a výlet bude o ničem. Vše v pořádku a vyjeli jsme.

Byli jsme dvacet kilometrů od domu, když Luděk sešlápl brzdu. Málem jsem se uškrtila na bezpečnostním páse. „Zamkl jsem dům? Já nevím, zda je zamčeno. Jedeme to zkontrolovat. Nejsme tak daleko od domu,“ vykřikl manžel. A skutečně jsme jeli domů. Nakonec byl výlet super, ale Luďkovo chování mi leze neskutečně na nervy. Doslova mě to ničí. Moje trpělivost není nekonečná.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (36): Manžel šetří absurdním způsobem. Večer odmítá svítit a děti nemají televizi