Klára (47): Manžel je skvělý otec, ale doma se chová jako další dítě. Žvatlá a mluví v zdrobnělinách

S Romanem, mým manželem, jsme spolu od studentských let. Společně jsme vybudovali domov, splatili úvěr, pořídili si auto a bazén na zahradu. Vychováváme čtyři dcery, které jsou už na studiích, a naši přátelé nás považují za vzorový pár.

Jirka (37): Manželka dělá z našeho syna génia, ale je to normální kluk. Stydím se za ni

Manžel byl vždy úžasným tátou

Manžel si vždy přál velkou rodinu, protože sám pocházel ze tří sourozenců. Já jsem sice jedináček, ale ta myšlenka se mi líbila. Zvlášť když jsem viděla, s jakou samozřejmostí se Roman zapojoval do péče o naši první dceru i o domácnost.

Roman k dceři v noci vstával, abych se mohla vyspat, přebaloval a chodil s ní ven. Bez problémů obsluhoval pračku a pečoval o zahradu. Obdivovala jsem, kde na to všechno bere energii. Dokázal držet dceru v náručí a zároveň se starat o rajčata ve skleníku.

Daniel (32): Kamarádi mi moji nenasytnou partnerku závidí, já se za ni ale stydím. Její vášeň nezná hranic

S dcerami převzal i jejich dětskou mluvu

Brzy přišla na svět druhá dcera. Roman koupil sourozenecký kočárek a společné procházky si vyloženě užíval. Sousedky mi ho často záviděly, protože jejich muži se o děti takto nestarali. Roman byl na zahradě neustále obklopen našimi holkami.

A pak přišla dvojčata. Znovu dcery. Roman vtipkoval: „Nic jiného než holky asi neumím.“ S příchodem dvojčat se náš život proměnil v jeden velký kolotoč. Někdy jsme v noci nespali ani dvě hodiny v kuse. Kdyby mi Roman nepomáhal i v noci, ačkoliv ráno vstával do práce, asi bych to nezvládla.

Jak dcery rostly, Roman si osvojil jejich dětskou mluvu. Všechny ty zkomoleniny mu připadaly roztomilé. Dcery už dávno mluvily správně, ale Romanovi to zůstalo. Místo domů jsme chodili na „domeček“ a místo jídla jsme měli „papáníčko“. Bylo jen málo vět, které by řekl normálně. Dělal to i ve společnosti, kde na něj lidé koukali s údivem a já se za něj styděla. Zkoušela jsem mu to vysvětlit: „Miláčku, to tvoje žvatlání už není roztomilé, prosím, přestaň s tím.“ Ale on na tom neviděl nic divného.

Jirka (33): Kamarádi mi ji záviděli, teď se za ni stydím. Moje přítelkyně ve vztahu úplně rezignovala na krásu

Jeho chování mě přestalo přitahovat

Při každé příležitosti opakoval ty samé příběhy z dětství našich dcer. Všichni už je slyšeli snad stokrát. Ve společnosti se muži bavili o fotbale, zatímco můj Roman se přidal k ženám a probíral s nimi recepty. Ztratil veškerou mužnost, dokonce i jeho gesta byla zženštilá. Kamarádi si z něj dělali legraci, že ho ženská přesila doma úplně převálcovala. On se tomu jen smál, ale já v sobě cítila rostoucí frustraci.

Už nevím, jak dál. Fyzicky mě vůbec nepřitahuje. Když se chce „ňuňánkovat“, je mi to nepříjemné. Přesto bych Romana za nic na světě nevyměnila. Je to skvělý člověk a spolehlivý partner. Náš život je díky němu snadný a vím, že se na něj mohu spolehnout. Ale přestal být mužem. Někdy mám pocit, že víc mužské energie mám já.

Samanta (32): Stydím se za chování svého otce. On snad závidí i těžce nemocnému člověku

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].