Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Beáta pere i tři pračky prádla denně, protože čisté oblečení je základ. Je to filosofie, kterou Beáta dodržuje. U sebe, manžela i svých dětí. Ale z posledního výletu se vrátila špinavá jenom Beáta, a rodina se dobře bavila.
Asi jsem nastavila pravidla, která mě jednou zničí. Mám neustále hromady prádla k vyprání. A to nemluvím o žehlení. Ale zatím ze svých zásad neslevím.
Hodně prádla jsem měla hned od začátku
S manželem Jirkou jsme bydleli rok, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Už v té době jsem nastavila pravidlo, že ručník se použije jen jednou. Jedno utření po koupeli a letí do koše se špinavým prádlem. Mám ráda voňavé ručníky a ty použité už v mých očích nejsou čisté.
Jirka se sprchuje dvakrát denně, já občas taky. Takže to znamená, že jsme v té době ušpinili tři až čtyři ručníky denně. Plus ručník na ruce. Za jeden den jsme vyrobili dávku prádla k vyprání jen z ručníků. A to nemluvím o oblečení, které peru také po jednom nošení.
S dětmi je svět hezčí a náročnější
Narodila se nám dvojčata. Od prvního dne jsem holky převlékala minimálně třikrát denně. Nechápala jsem ostatní maminky, které mi tvrdily, že jejich dítě je oblečeno v jednom overalu i dva dny. Moje holky slintaly a mohla bych jim oblečení měnit co hodinu. A tak moje večery patřily žehlení.
Vlastně dodnes neznám, co je to ležet u televize. Ulevilo se mi, když jsme si pořídili sušičku prádla, ale i tak je dost prádla, které žehlím. „Beáto, jsme jako blázni. Klidně budu tričko nosit dva dny a do ručníku se budu utírat klidně týden. Zdá se mi, že strašně plýtváme. Energiemi, silami i časem,“ snaží se mě zlomit Jirka k tomu, abych slevila.
Čisté oblečení je vizitka slušné rodiny
Když jedeme na výlet, vezu s sebou náhradní oblečení a dbám na to, abychom vypadali dobře. Neustále děti peskuji, aby se chovaly slušně a neumazaly se. Na výletě mají zakázáno hrát si na prolézačkách, aby se neušpinily. Ale z posledního výletu jsem se vrátila jako jediná špinavá já.
Měla jsem své nové béžové šaty a procházeli jsme okolo stánku, kde prodávali klobásy s pečivem. Měli jsme za sebou prohlídku zámku a chtěli jsme ještě navštívit zámecký park. Manžel se najednou začal smát. Byl to doslova záchvat smíchu. Nesla jsem se jako princezna ve svých nových šatech a vůbec si nevšimla, že mi někdo stříknul na šaty omastek z klobásy.
Holky se smály a manželovi přišlo vtipné, že nemám náhradní oblečení pro sebe. Do zahrady jsme už nešli. Mastná skvrna z šatů nešla odstranit, a tak letěly do popelnice. A pro mě to znamená jediné. Musím vozit náhradní oblečení nejen pro děti, ale i pro nás dospělé.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
