Karel (20): Místo úspory peněz jsem žil v domě plném hádek a žárlivosti. Z téhle rodinné noční můry jsem musel co nejdřív pryč

Když se naši rozvedli, máma byla dlouho sama a pak se jednoho dne rozhodla, že nás přestěhuje ke své kamarádce. Řekla mi, že jde o šetření nákladů, že budeme bydlet ve velkém domě za mnohem méně peněz. Těšil jsem se.

Jáchym (33): Rodiče mi svěřili dům na venkově. Moje manželka si ale myslí, že ho ovládají zlí démoni a nemůžeme tam žít

Nikdy jsem to nechápal

V domě ale nebydlela jen její kamarádka, ale i její manžel, což mi přišlo divné. Moc jsem tomu nerozuměl, ale snažil jsem se to neřešit. Ale pak jsem si začal všímat, že s nimi máma tráví mnohem víc času a způsobem, který mi přišel dost intimní. Dotýkali se a sem tam mezi nimi padla pusa.

Pochopil jsem, že moje máma s těmi dvěma žije ve vztahu. Nelíbilo se mi to, ale vypadala šťastná a já jí to nechtěl kazit. Ale po pár týdnech jsem si všiml, že se něco mění. Máma byla často naštvaná, stěžovala si, že ta její kamarádka s ní netráví dost času, pak že s ní netráví čas ten muž. Přestával jsem tomu rozumět.

V noci jsem slyšel hádky za zavřenými dveřmi, a ráno se všichni snažili tvářit, že se nic nestalo. Hádali se i kvůli penězům. Najednou se pořád řešilo, kdo co koupí, kdo platí nájem, kdo dluží za nákupy. Každý měl jinou představu spravedlivého rozložení prací a financí.

Lukáš (59): Sedmadvacetiletý syn odmítal opustit hnízdo. Když jsem mu dal nůž na krk, poštval proti mně celou rodinu

Trávil jsem s nimi co nejméně času

Nejhorší bylo, že jsem nikdy nevěděl, kdo s kým zrovna spí a jak to mezi sebou mají, což mě uvádělo do rozpaků, a radši jsem s nimi netrávil čas a čekal, až budu moct odejít. Přitom se mě snažili přesvědčit, že to je moderní a že se mám přestat dívat na vztahy staromódně.

Po pár měsících už jsem domů chodil jen, když jsem musel. Bylo vyčerpávající sledovat, jak se na sebe usmívají, pak se pohádají, protože jeden držel druhého za ruku o něco dýl, a nakonec se každý zavřel do jiné místnosti a v celém domě bylo ticho. Ani jsem neměl pocit, že žiju s vlastní mámou.

Když mi bylo devatenáct, sbalil jsem se a odstěhoval ke kamarádovi jako spolubydlící. Trvalo mi to dlouho, nechtěl jsem mámu opustit, ale takhle to dál nešlo. Nemohl jsem se kvůli těm všem dramatům soustředit ani na školu. S mámou se bohužel moc nevídám, čekám, až odtamtud odejde i ona.

Hana (21): Po rozvodu rodičů jsem využívala jejich hádky ve svůj prospěch. Nejsem na sebe hrdá, ale dostala jsem, co jsem chtěla

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].